Jih Srbska patří mezi regiony s nejvyšším solárním potenciálem v zemi, a to díky více než 2 000 hodinám slunečního svitu ročně, příznivému klimatu, nízké hustotě zástavby a dostupným otevřeným prostorům. Tento potenciál je však nedostatečně využíván, a to zejména kvůli infrastrukturním, legislativním, politickým i kulturním překážkám. Ačkoli 'solární hnutí' v Srbsku existovalo již v 70. letech 20. století, současné dezinformace a nedostatek osvěty snížily důvěru veřejnosti. Zákon o využívání obnovitelných zdrojů energie z roku 2021 umožnil občanům vyrábět elektřinu pro vlastní potřebu, ale mnoho lidí stále nevěří, že je to možné, nebo považuje tento proces za složitý a drahý. Výzkum však potvrzuje, že města jako Niš, Leskovac, Kuršumlija nebo Vranje mají velký solární potenciál. Fotovoltaické systémy při tom mají malou zátěž na životní prostředí a mohou přispět k dlouhodobé udržitelné energetické transformaci. Hlavními překážkami proto nyní zůstávají zastaralá energetická síť, nedostatek investic do modernizace infrastruktury a také nutnost zohlednit dopady na životní prostředí a především zájmy místních komunit, neboť odborníci zdůrazňují, že rozvoj solární energie může začít zdola nahoru, z iniciativ místních obyvatel a komunit. Úspěšná energetická transformace v Srbsku vyžaduje lepší koordinaci, dlouhodobé plánování a spolupráci s místními úřady, aby mohl být potenciál slunce efektivně využit a přinesl konkrétní úspory a environmentální přínosy.
Článek Vladislava Stojičiće vyšel za podpory projektu Posílení kapacit srbských nezávislých médií v informování o výzvách zelené transformace na portálu Rešetka.
