Od začátku invaze na Ukrajinu Česká republika aktivně podporuje sankce EU, přijala vlastní Magnitského zákon a ukončila dovoz ruských energetických surovin. Přesto však v oblasti prosazování sankcí zaostává kapacita institucí za legislativním pokrokem – chybí dostatek vyškolených expertů napříč ministerstvy, celní správou a justicí. Zpoždění při implementaci evropské konfiskační směrnice a omezené kapacity soudů vytvářejí další mezery v systému.
Zvláštní výzvu představuje nakládání se zmrazenými ruskými aktivy, kde by se Česko mohlo inspirovat například estonským rámcem konfiskace. Paper dále zdůrazňuje potřebu posílit exportní kontroly, transparentnost dat a spolupráci se soukromým sektorem, stejně jako koordinaci s EU, Spojeným královstvím a dalšími partnery při uzavírání sankčních mezer – zejména v energetickém sektoru, kde se EU zavázala ukončit závislost na ruské ropě a plynu do roku 2027.
