Solární energie by se na jihu Srbska mohla stát klíčovým zdrojem pro energetickou transformaci. Odborníci poukazují na to, že region má velký přírodní potenciál, ale jeho využití závisí na přesném mapování slunečního záření, legislativním rámci a zapojení občanů.
Stanovení solárního potenciálu je složitý proces, který kromě počtu slunečných dnů zohledňuje teplotu, sklon a orientaci terénu, stíny, dostupnost infrastruktury a ochranu přírody. Modelování vyžaduje kombinaci meteorologických dat, digitálních modelů terénu a specializovaného softwaru - výsledkem jsou solární mapy ukazující skutečný potenciál lokalit. Samotné mapování je však pouze prvním krokem. Následuje analýza vhodných lokalit, ekonomický a environmentální screening, zahrnutí do územních plánů, získání povolení a financování a teprve poté výstavba, provoz a později ekologické uzavření elektráren. Důležitou roli by měli hrát i občané, jako tzv. prosumeři - domácnosti, bytová družstva nebo firmy, které vyrábějí elektřinu pro vlastní potřebu, tedy zákazníci a dodavatelé zároveň. Jejich účast však zatím není systematicky podporována, a to i přes velký potenciál, například ve více než 50 000 bytových družstvech v Srbsku. Bez posílení práv, finančních příležitostí a zapojení občanů hrozí, že energetická transformace zůstane pouze v rukou velkých investorů – a slunce bude i nadále prospívat pouze privilegované skupině.
Článek Vladislava Stojičiće vyšel za podpory projektu Posílení kapacit srbských nezávislých médií v informování o výzvách zelené transformace v týdeníku Rešetka.
