•    Pobaltí: Lotyšská prezidentka vyslankyňou OSN

•    Ukrajina: Viktor Juščenko nepovažuje Černomořskou flotilu za překážku při integraci Ukrajiny do NATO

•    Rusko: Lavror radí Riceové, aby zapomněla na svržení Lukašenka

•    Kavkaz: V Moldávii se konal summit organizace GUUAM, Jednání v Ženevě přinesla symbolické výsledky, Abcházie se ale nehodlá vzdát myšlenky nezávislosti

•    Střední Asie: Otunbajevová se nehodlá ucházet o funkci prezidentky Kyrgyzstánu, SNB  Kyrgyzstánu  zahájila  vyšetřováni  činnosti  Adillja  Tojgonbajeva, Kyrgyzská vláda na svém území zatím nepovolí rozmisťováni letounů AWACS

Lotyšská prezidentka vyslankyňou OSN

Generálny tajomník OSN Kofi Annan vymenoval lotyšskú prezidentku Vairu Vike-Freiberga za piatu členku týmu propagujúceho Annanov plán na reformu OSN. Ďaľšými členmi skupiny sú minister zahraničných vecí Írska Dermot Ahern, bývalý minister zahraničných vecí Ali Alatas z Indonézie, bývalý mozambický prezident Joaquin Chissano a bývylý prezident Mexika Ernesto Zedillo.

Vike-Freiberga si menovanie slovami tlačového servisu OSN zaslúžila za aktívnu podporu OSN a úspešné vedenie národa cez obdobie reform vedúcich k členstvu v EU a v NATO.

Reformy navrhol Annan koncom marca a prerokované budú v 14. až 16. semtembra na Generálnom zhromaždení OSN. Okrem opatrení potrebných na zníženie chudoby vo svete na polovicu v najbližšom desaťročí, krokov na upevńovani ľudských práv a slobôd, a iných, obsahuje reforma  aj návrh na rozšírenie počtu členov Bezpečnostnej rady na 24.

Nový vyslanci z Annanovho týmu navštívia rôzne krajiny kde budú s myšlienkou reformy OSN oboznamovať politikov, zástupcov občianskych hnutí, vedcov a média.

Michal Švajda

Zdroj: latviansonline.com, The Balic Times

Viktor Juščenko nepovažuje Černomořskou flotilu za překážku při integraci Ukrajiny do NATO

Prezident Ukrajiny Viktor Juščenko nepovažuje přítomnost Černomořské flotily Ruska na teritoriu Ukrajiny za překážku integrace svého státu do Evropské unie a také do Severoatlantické aliance. Prezident to oznámil na setkání se studenty na půdě Varšavské univerzity. Také zdůraznil, že Černomořská flotila je přítomná na Ukrajině jenom dočasně, přičemž ne všechny podepsané smlouvy mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně dislokace flotily se dodržují. Dále uvedl, že během nejbližších tří měsíců se tímto problémem budou zabývat Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny a Rada bezpečnosti Ruska. Je důležité připomenout, že na základě smlouvy, kterou podepsaly Rusko a Ukrajina v roce 1997, Černomořská flotila Ruska může využívat sevastopolský přístav na Krymu. Pracovní setkání mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně dočasného rozmístění Černomořské flotily na Ukrajině proběhlo 8. dubna. Během tohoto setkání bylo rozhodnuto, že bude zaktivizována práce expertů, kteří budou řešit otázky související s problémem Černomořské flotily. Navíc se 10. dubna v jižní části Černého moře konala společná mezinárodní cvičení, která proběhla pod názvem „Černomořské partnerství – 2005“. Mezi zúčastněnými státy byly Bulharsko, Gruzie, Rusko, Rumunsko, Ukrajina a Turecko. Cílem této akce bylo zlepšit připravenost na provedení společných mírových programů.

Julie Pilařová

Zdroj: www.rbc.ru

Lavrov radí Riceové, aby zapomněla na svržení Lukašenka

Rusko považuje pokusy o násilnou změnu režimů za nepřijatelné, včetně toho běloruského, neboť demokratické principy nelze podle ruských představitelů rozvíjet zvenčí. S takovýmto prohlášením vystoupil šéf ministerstva zahraničních věcí Ruské Federace Sergej Lavrov na tiskové konferenci ve Vilně, kde se účastní jednání Rady Rusko-NATO, informuje RIA Novosti.

V reakci na prohlášení ministryně zahraničních věcí USA Condoleezzy Riceové o tom, že Bělorusko se ukazuje jako „poslední diktatura“ ve střední Evropě  a též o plánovaném setkání Riceové s běloruskou opozicí, Lavrov podotkl: „Demokratické principy nelze rozvíjet zvenčí. Nepodporujeme násilnou změnu režimů“.
Šéf diplomacie při tom podtrhl, že není ochoten komentovat prohlášení představitelů jiných států o Bělorusku. „Naše zájmy jsou v rozvoji vztahů s Běloruskem, společné integraci, v ekonomické a sociální spolupráci. To chtějí občané našich států“,  dodal Lavrov.

Dle jeho slov na zasedání Rady Rusko-NATO se nejednalo o běloruské otázce.

Připomeňme, že Riceová dříve prohlásila, že za prezidenta Alexandra Lukašenka Bělorusko „nelze kamkoliv integrovat“. „Bělorusko je mrštěno zpět kvůli povaze nynějšího režimu a není možné ho kamkoliv integrovat. Lidé Běloruska si zaslouží lepší osud“,  oznámila Riceová.

Jan Dvořák

Zdroj: Lenta.ru

V Moldávii se konal summit organizace GUUAM

V moldavském hlavním městě Kišiněvě se 22. dubna uskutečnila schůzka nejvyšších představitelů Gruzie, Ukrajiny, Ázerbajdžánu a Moldávie, jež spolu s Uzbekistánem tvoří regionální skupinu nazývanou GUUAM. Kromě představitelů členských států GUUAMu (s výjimkou představitelů Uzbekistánu, kteří do Kišiněva nepřijeli) se summitu jako pozorovatelé zúčastnili i rumunský prezident Traian Basescu, litevský prezident Valdas Adamkus a speciální vyjednavač amerického ministerstva zahraničí pro euroasijské konflikty a otázky kaspické energetiky Steven Mann. Původně se měl jednání zúčastnit i polský prezident Alexander Kwasniewski, ten se však nakonec omluvil. Představitelé členských států GUUAMu přijali během summitu dvě společné deklarace. První z nich se týká rozvoje stability a demokracie ve státech GUUAMu, druhá se nazývá „Demokracie od Kaspického k Černému moři.“ Podle slov ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka byl kišiněvský summit významným mezníkem v historii organizace GUUAM.

Jedním z projednávaných témat byl ukrajinský návrh vojenské spolupráce členských států. Ukrajinský prezident Viktor Juščenko mluvil o možnosti vytvoření společné vojenské síly, jež by pomáhala při řešení konfliktů v jednotlivých členských státech pod záštitou Organizace spojených národů nebo OBSE. Viktor Juščenko mimo jiné řekl: „V našem seskupení existují čtyři problematické místa – Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří a Náhorní Karabach. Ukrajina si dává za cíl pomoci při vyřešení alespoň jednoho z těchto problémů.“ Juščenko také oznámil, že Ukrajina pracuje na plánu řešení podněsterského problému. Tento plán se nazývá „Sedm kroků“ a bude v úplnosti zveřejněn do tří týdnů. Juščenko zdůraznil význam spolupráce členských států s Evropskou unií. „Naším úkolem je vytvořit zónu stability, bezpečnosti a prosperity, která bude úzce spolupracovat s Evropskou unií.“

Prezident Ázerbajdžánu Ilham Alijev zdůraznil potřebu takové regionální spolupráce, která by se speciálně zaměřovala na řešení konfliktů spojených s terorismem a separatismem. Alijev po skončení summitu poznamenal, že „členské státy GUUAMu sdílejí stejná stanoviska ohledně boje proti terorismu a separatismu.“ Organizace GUUAM se podle něj začíná etablovat jako mocná síla, která se významně podílí na řešení problémů kaspicko-černomořského regionu. Podobně jako ázerbajdžánský prezident kladl důraz na řešení  problému separatismu i moldavský prezident Vladimír Voronin. Gruzínský prezident Michail Saakašvili mluvil především o potřebě další demokratizace v postsovětském prostoru s odkazem na Bělorusko a společně s moldavským prezidentem vyjádřil snahu dosáhnout co nejrychlejšího stažení ruských jednotek z obou zemí. Obyvatelé Běloruska mají podle gruzínského prezidenta právo na svobodné vyjádření své vůle a svých politických přání stejně tak jako ostatní státy v postsovětském prostoru. Co se týče ruských vojenských jednotek v Gruzii, Saakašvili řekl, že tyto jednotky jsou v zemi rozmístěny proti vůli obyvatel, jejich přítomnost nepomáhá ani gruzínským, ani ruským zájmům.

Organizace GUAM, politicko-konzultativní fórum Gruzie, Ukrajiny, Ázerbajdžánu a Moldávie, bylo ustaveno na setkání prezidentů těchto zemí ve Štrasburku 10. října 1997. 24. dubna 1999 na Washingtonském summitu NATO přistoupil k této struktuře Uzbekistán, čímž se název změnil na GUUAM. Marek Pavka ve své analýze ukrajinské zahraniční politiky uvádí jako důvod vzniku společenství čtyři faktory: snahu zvýšit vzájemnou kooperací bezpečnost členských zemí vzhledem k imperiálním tendencím Moskvy, neschopnost SNS takovou kooperaci zajistit, snahu o společnou obranu vůči expanzi ruského kapitálu a také ustavení Svazu Ruské federace a Běloruska a celní unie čtyř zemí SNS. Během existence organizace se mezi její hlavní úkoly zařadil rozvoj spolupráce v bezpečnostní oblasti, především při snahách o eliminaci separatismu, vojenská a technická spolupráce a také politická spolupráce v mezinárodních organizacích. Kooperace v rámci GUUAMu je alternativou k Rusku ovládanému SNS, k němuž se jeho členové staví značně skepticky. Ani jeden z nich není členem Paktu o kolektivní bezpečnosti SNS.

Terezie Holmerová

Zdroj: Civil Georgia, guuam.org, Radio Svobodná Evropa, Centrum strategických studií (článek Marka Pavky – Trojzubec či bezzubost? Multivektorová zahraniční politika Ukrajiny)

Jednání v Ženevě přinesla symbolické výsledky, Abcházie se ale nehodlá vzdát myšlenky nezávislosti

Tiskové centrum OSN vydalo 8. dubna prohlášení, v němž přivítalo účast gruzínských i abchazských představitelů při rozhovorech v Ženevě, které se uskutečnily 7.- 8. dubna pod patronací Organizace spojených národů. Jednání byla v tomto prohlášení zhodnocena jako důkaz snahy obou stran o mírové urovnání konfliktu a jejich zájem podniknout některé praktické kroky.

Rozhovory vedl zástupce generálního tajemníka OSN pro mírové operace Jean-Marie Guéhenno. V rozhovoru pro agenturu RIA Novosti Guéhenno uvedl, že zatímco gruzínská strana prosazovala vyřešení otázky návratu uprchlíků, Abcházové se více zajímali o ekonomické záležitosti vzájemných vztahů. Podle Valerije Lošinina, který vedl ruskou delegaci, byl v závěrečném dokumentu, jež schválily obě strany, kladen důraz na nepoužívání síly k řešení vzájemných problémů, vybudování vzájemné důvěry, posílení ekonomické spolupráce a umožnění návratu válečným uprchlíkům. Předseda abchazské exilové vlády v Tbilisi Irakli Alasania, který jednal v pozici zástupce gruzínského prezidenta pro otázky Abcházie, sdělil novinářům, že je s výsledky ženevského jednání spokojen.

Vše naznačuje tomu, že výsledky ženevského jednání jsou spíše symbolické, obě strany však alespoň vyjádřily snahu dorozumět se. Otázka separatistické Abcházie samozřejmě vyřešena nebyla. Krátce po ukončení ženevských jednání, 11.dubna, se prezident Abcházie Sergej Bagapš vyslovil pro vytvoření preferenčního celního systému pro občany Ruské federace, kteří by měli zájem investovat v neuznané republice. Vedle neustále se opakujících jednání nejvyšších abchazských představitelů v Moskvě to byl jen další z kroků, který ilustruje jeho evidentně proruský postoj. Téhož dne Bagapš sdělil delegaci amerických diplomatů, kteří navštívili Suchumi, že Abcházie se v žádném případě nehodlá vzdát svého nekompromisního postoje ohledně nezávislosti země a má v úmyslu jednat s Gruzií pouze o ekonomických otázkách. Sergej Bagapš také řekl, že Abcházie je připravena podpořit mírový plán na urovnání sporu s Gruzií, který by připravoval půdu pro „mírovou koexistenci dvou sousedících států.“

Terezie Holmerová

Zdroj: Civil Georgia

Otunbajevová se nehodlá ucházet o funkci prezidentky Kyrgyzstánu

Úřadující ministryně zahraničí Roza Otunbajevová nemá v úmyslu účastnit se prezidentských voleb, které by se měly konat v červenci. Otunbajevová předpokládá, že o místo hlavy státu bude sveden tvrdý souboj.

„Netoužím být prezidentem, nemám takové ambice“, řekla R. Otunbajevová v úterním  rozhovoru pro Nezjavisimu gazetu.

Na jednu z dalších otázek Otunbajevová odpověděla: „Myslím si, že ve svém současném postavení dělám pro zemi užitečnou práci, zodpovídám totiž za její zahraniční politiku.“

Ministryně zahraničí předpokládá, že o post prezidenta se bude ucházet alespoň deset kandidátů. K největšímu a nejdůležitějšímu zápasu se předpokládá, že dojde mezi současným prezidentem Kurmanbekem Bakijevem a Felixem Kulovem. Prezidentské volby by měly proběhnout  v Kyrgyzstánu 10. července.

Petr Pojman

Zdroj: Interfax

Služba národní bezpečnosti Kyrgyzstánu se začala zabývat vyšetřováním případu Aailja Tojgonbejeva, manžela dcery bývalého prezidenta Kyrgyzstánu Askara Akajeva. Tuto zprávu  oznámila vládní  agentura „KABAR“.

Tolgunbajev je významným podnikatelem. V  Kyrgyzstánu měl v rukou  asi 60 procent,  podle některých názor až 80 procent obchodů.  Jeho firmy se zabývají těžbou zlata a jeho vývozem. Tolgunbajev vlastnil  též některá významná tržiště v zemi. Jeho manželka Bermet  Akajevová je šéfkou politické strany,  která podporovala prezidenta Askara Akajeva. Současná situace v zemi však není pro spojence bývalého  prezidenta jednoduchá.

Podle toho, co oznámily agentury a na základě informací z dostupných zdrojů v orgánech činných v trestním řízení, bude  Adilja Tojgonbajev skutečně podroben vyšetřování.

Petr Pojman

Zdroj: Interfax

Kyrgyzská vláda na svém území zatím nepovolí rozmisťováni letounů AWACS

Úřadující prezident Kyrgyzstánu  Kurmanbek  Bakijev  oznámil, že  nepovolí rozmístění letadel AWACS (Airborne Warning and Control System) ani žádných dalších vojenských jednotek Spojených států v Kyrgyzstánu.

V současné době je v zemi jedna americká letecká základna v Manasu a jedna ruská v Kantu. Na tiskové konferenci, která se konala  po rozhovorech s Donaldem Rumsfeldem, Bakijev zdůraznil, že otázka rozmístění letounu AWACS nebyla vůbec tématem diskuse.

Podle názoru prezidenta není důvod zvětšovat přítomnost zahraničních vojenských kontingentů v Kyrgyzské republice. Situace v zemi je podle jeho názoru již plně pod kontrolou vlády v Biškeku . Jakékoli doplňování vojenských základen o další jednotky je proto vyloučeno. Zahraniční politika Kyrgyzstánu tak zůstává stejná jako za vlády Askara Akajeva, jehož vláda žádost o rozmístění dalších vojenských jednotek a zpravodajského  personálu také před časem odmítla. Kyrgyzstán je díky své poloze důležitým strategickým spojencem ve válce proti terorismu.

Petr Pojman

Zdroj: Interfax