· Pobaltí: Podpora Janisovi Maizitisovi

· Ukrajina: Omeľčenko jmenoval politiky, kterým hrozí nebezpečí, Představitelé komunistické strany Ukrajiny požadují zatčení L. Kučmy

· Rusko: Rusko-americké vztahy po Bratislavském summitu, Ivanov v Německu, Italsko-ruské konsorcium bude vyrábět cvičné letouny,

· Kavkaz: Násilnosti v Abcházii, Nová dohoda mezi Gruzii a Severoatlantickou aliancí, Kišiněv a Tbilisi posilují spolupráci, Alijev navštívil Írán

· Střední Asie: Podle předběžného výsledků parlamentních voleb v Kyrgyzstánu nebyla doposud zvolena ani polovina zástupců

Podpora Janisovi Maizitisovi

Janis Maizitis, zastávajúci post hlavného štátneho zástupcu v Lotyšsku, pravdepodobne zostane na svojom poste aj v ďalšom období. Po tom ako sa za neho postavili viaceré významné osobnosti v prípade neoprávneného poskytovania informácií, sa stal pre širokú verejnosť garantom úspešného vyšetrovania citlivých prípadov týkajúcich sa oligarchov. Navyše keďže mu vyšiel v ústrety aj predseda Najvyššieho súdu Andris Gulans, ktorý súhlasil s presunutím voľby hlavného štátneho zástupcu na 10. Marca, t.j. na dva dni pred miestnymi voľbami, mal by byť Maizitis hladko zvolený na ďaľších 5 rokov. Nezvoliť ho by znamenalo poprieť vládnu protikorupčnú politiku a oslabiť si pozíciu v nadchádzajúcich voľbách.

Maizitisovo postavenie sa pokúsili oslabiť média z okolia Aivarsa Lembergsa, starostu mesta Ventspils. Tie ho obvinili z neoprávneného poskytnutia informácie veľvyslancovi USA Brianovi Carlsonovi. No keďže veľvyslanec požadoval od Maizitisa len vysvetlenie okolností prípadu Balodis Printing, kde prišli pre podvod občania USA reprezentovaní firmou Proctor & Gamble o vyše 100 000 dolárova ktorý sa trvá už niekoľko rokov, neprekročil Maizitis svoje právomoci. Navyše ambasáda kontaktovala a spolupracovala aj s inými štátnymi orgánmi.

Hlavným kritikom postupu štátneho zástupcu bol ventspilský denník Neatkariga Rita Avize naviazaný na skupinu ventspilských podnikateľov. No práve kontakty na určité podnikateľské skupiny poukazujú, že Neatkariga Rita Avize mohli mať aj iný motív na prejavenie nespokojnosti – Maizitisove dožadovanie sa kľúčových informácií o krycích firmách od švajčiarskych orgánov a vyšetrovanie miestnych podnikateľských aktivít, za čo ho ventspilská mestská rada kritizovala už pred rokom.

Janis Maizitis sa následne vyjadril, že nepoľaví vo vyšetrovaní aj keď je pod tlakom. Najmä keď poslúchnutie podobných rád je proti etike vyšetrovateľa. Na vyzvanie premiéra Aigarsa Kalvitisa špecifikovať, kto sa ho snaží ovplyvniť v rozhodovaní, Maizitis neuviedol mená no určil politické kruhy ako zdroj tlaku.

Bez polemiky vyvolanej kritikou by bolo Maizitisove znovuzvolenie menej pravdepodobné. Pôvodne pristupovala koalícia k štátnemu zástupcovi rezervovane a premiér Aigars zostával dlho zdržanlivý čo sa týkalo Maizitisovho zotrvania vo funkcii, pretože podľa neho niesol spoluzodpovednosť za pomalý priebeh trestného stíhania v prípade prepierania špinavých peňazí. No v súčasnosti je podľa vyhlásení celých sedemdesiat koaličných hlasov za Janisa Maizitisa.

Michal Švajda

Zdroj: The Baltic Times

Omeľčenko jmenoval politiky, kterým hrozí nebezpečí

Předseda speciální komise ukrajinského parlamentu pro vyšetřování případu zavražděného žurnalisty Georgie Gongadze Grigorij Omeľčenko v přímém vysílání „5. programu“ 4. března 2005 prohlásil, že mnozí vlivní lidé na Ukrajině jsou v ohrožení života.

Mezi těmito lidmi figuruje i bývalý předseda Bezpečnostní služby Ukrajiny Leonid Derkač, bývalý předseda Státní daňové správy Nikolaj Azarov a poslanec Alexander Volkov.

Oleg Lych

Zdroj: „LIGABisnessInform UA“

Představitelé komunistické strany Ukrajiny požadují zatčení L. Kučmy

Členové frakce Komunistické strany Ukrajiny 4. března vystoupili s požadavkem zatčení bývalého prezidenta Ukrajiny, Leonida Kučmy. Toto je spojeno s náhlou sebevraždou bývalého ministra vnitra, Jurije Kravčenka, který byl zároveň klíčovou postavou ve vyšetřování vraždy známého novináře Georgije Gongadze. V této politické aféře také zazněla jména bývalého ochránce Kučmy N. Melničenka a bývalého poslance A. Jeljaškeviče, kteří mají informace ohledně vraždy a jiných protizákonných činů. Vedoucí parlamentní komise z vyšetřování okolností smrti novináře, G. Omelčenko, oznámil, že má k dispozici důkazy, které potvrzují, že L. Kučma rozkázal vedoucímu Státní bezpečnosti, aby „vyřešil problém“ s opozičním novinářem. G. Omelčenko zdůraznil, že všechny důkazy už jsou na státním zastupitelství. Komunisti požadují úplné znárodnění majetku bývalého prezidenta, který, podle jejich názoru, byl získán protizákonně. Premiérka Ukrajiny Julie Timošenková nedávno oznámila, že bývalému prezidentovi bude poskytnuta ochrana v případě, že si o ni požádá.

Autor: Julie Pilařová

Zdroj: www.rbc.ru

Rusko-americké vztahy po Bratislavském summitu

Rozdílné názory panují nad výsledkem nedávného summitu v Bratislavě mezi americkým prezidentem Georgem W. Bushem a jeho ruským protějškem Vladimírem V. Putinem. Někteří komentátoři hodnotí pozitivně shodu v otázkách boje proti šíření zbraní hromadného ničení a hospodářské spolupráce. Jiní zas upozorňují na rozdílné chápání demokracie. Publicita, které se dostalo tomuto summitu, vede k zamyšlení nad směřování rusko-amerických vztahů.

Americko-ruské vztahy po vítězství George W. Bushe v prezidentských volbách v roce 2000 doznaly jistého ochlazení, což se však změnilo v důsledku útoků z 11. září 2001 a Putinově bezpodmínečné podpoře americké válce proti terorismu. Putin souhlasil s přítomností amerických vojsk ve střední Asii během vojenského tažení proti Al-Kajdě a Talibanu v Afghánistánu. Vztahům s Ruskem se tak dostalo nového rozměru a američtí činitelé začínají mluvit o strategickém partnerství mezi Ruskem a USA. V tomto duchu pak Spojené státy omezují svou kritiku války v Čečensku a odmítají se pozastavovat nad některými zvláštnostmi ruské demokracie. A dobří přátelé George s Vladimírem tento trend jen potvrzují svými vystoupeními na společných setkání.

V poslední době však můžeme vidět jisté ochlazení v rusko-amerických vztazích, jehož příčiny jsou na obou stranách hodnoceny rozdílně. Američtí komentátoři připisují nedávné zhoršení ochlazení vztahů s Ruskem na vrub snah Putinovy administrativy omezit demokracii v Rusku. Zhoršující se postavení opozice v zemi a umlčení některých nezávislých médii jsou často citovanými příklady eroze ruské demokracie. Stranou kritiky nezůstává ani vměšování Moskvy do vnitřních záležitostí některých postsovětských zemí.

V případě ruských komentátorů je často zmiňována tendence některých amerických politiků vnímat Rusko optikou studené války, což pak podle nich poškozuje vztahy se Spojenými státy.

Mnozí pozorovatelé inklinují k přeceňování významu osobního přátelství mezi americkým a ruským prezidentem a závěry takto získané přenášejí na úroveň vztahů mezi Ruskem a USA. Nejinak tomu bylo v případě osobního přátelství mezi prezidentem Clintonem a Jelcinem, kdy se uměle udržovala po jistý čas představa, že Rusko si může nárokovat stejné postavení jako tomu bylo za časů Sovětského svazu. V dnešní době může tolik často deklarované přátelství mezi Bushem a Putinem vybízet k opomíjení důležitého faktu, a to, že mezi oběma zeměmi stále panuje ostré soupeření. Nejlépe to vystihl předseda zahraničně-politického výboru Dumy Konstantin Kosačev, který jako hlavní zdroj zhoršení vzájemných vztahů uvedl soupeření obou států ve světě.

Jaké jsou tedy zdroje soupeření mezi Ruskem a USA? Jak Moskva, tak Washington často hodnotí mezinárodní situaci rozdílně. Tak například Rusko odmítá tvrzní USA, že Irán usiluje o získání jaderné zbraně a opakuje svou ochotu spolupracovat s Teheránem v oblasti jaderné energie. Moskva také odmítá vyklidit oblast postsovětského prostoru a neustále usiluje o posílení své pozice v regionu. Ukrajina, Abcházie a Gruzie byly v posledních měsících svědky americko-ruského soupeření. Rusko pak prosazuje tzv. multilaterální uspořádání světa, tedy bez jedné dominantní velmoci. V této souvislosti Moskva často odmítá zahraniční politiku USA jako pokus o dominanci ve světě. Zde je taky možné vidět rozdílný důraz, které obě země kladou na mezinárodní instituce. Pro USA je Rada bezpečnosti OSN významnou institucí, kterou je však v případě nutnosti možné obejít. Moskva na druhou stranu vnímá své právo veta v Radě bezpečnosti jako možnost, jak si udržet svůj vliv na dění ve světě.

V otázce Severoatlantické aliance stále ještě dochází k jistým střetům mezi oběma státy. I přes výrazné zlepšení komunikace mezi Ruskem a tímto vojenským paktem mluví někteří ruští vojenští představitelé o NATO jako prodloužená ruce americké vojenské moci. Ruko se proto bude i nadále stavět proti rozšiřování vlivu Aliance, zejména pak v zemích bývalého Sovětského svazu.

I přes veškeré tyto rozpory najdeme oblasti, kde Rusko i Amerika můžou najít společnou řeč. Obrovský surovinový potenciál Ruska z něj činí ideálního dodavatele pro Spojené státy v době, kdy se Washington snaží omezit svou závislost na dodávkách ropy ze stále nestabilního Blízkého Východu. Pocit ohrožení ze strany mezinárodního terorismu spojuje obě země. Moskva i Washington se proto všemožně snaží zabránit, aby zbraně hromadného ničení neskončily v rukou teroristů. Rusko usiluje o vstup do Světové obchodní organizace a bude potřebovat podporu USA a jejich spojenců. Moskva tak bude muset chtě nechtě učinit některé ústupky na své cestě do WTO. Jen čas ukáže, jestli převáží pragmatické vztahy postavené na společných cílech nebo dojde k zintenzivnění rusko-amerického soupeření.

Jakub Kulhánek

Zdroj: Radio Free Europe, International Herald Tribune, Interfax, US MFA

Ivanov v Nemecku

Minister obrany Ruskej federácie Sergej Ivanov sa vo štvrtok 3. 3. stretol s nemeckým kolegom Stuckom. Ďalej sa v Nemecku zúčastnil rokovaní o bezpečnostnej politike v Mníchove.

S odvolaním na Russland-aktuell minister Ivanov rokoval o plánovanom cvičení nemeckých a ruských jednotiek. Cvičenia by sa mali zúčastniť Ruské výsadkové jednotky a malo by byť zamerané na protiteroristické akcie. Plánované je aj námorné cvičenie. Rovnako Rusko a Nemecko plánujú spoluprácu pri presune nemeckých jednotiek do Afganistanu cez ruské územie.

Rokovania sa dotkli aj citlivej témy dodávky protilietadlových rakiet krátkeho dosahu Sýrii. Minister Ivanov sa vyjadril, že stále ešte prebiehajú rokovania. Sýria má záujem o nákup rakiet hlavne s dôvodu ochrany prezidentského paláca nad ktorým nedávno provokatívne preleteli izraelské lietadlá. Nemala by sa pri tom porušiť zmluva o nešírení prenosných protilietadlových rakiet, ktorú nedávno podpísali prezidenti Putin a Bush v Bratislave.

Rovnako sa ministri zhodli v otázke iránskeho jadrového programu. Ivanov prízvukoval, že Rusko sa na ňom bude podieľať, len ako pôjde o civilné využitie a bude pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEO).

Boris Kaliský

Zdroj: aktuell.ru

Italsko-ruské konsorcium bude vyrábět cvičné letouny

V roce 2005 zakoupí ozbrojené síly Ruské federace rusko-italské letouny Jak-130 ve verzi pro boj a výcvik. Takové oznámení učinil ministr obrany Ruské Federace Sergej Ivanov na tiskové konferenci ve Florencii, kde hovořil se svým italským protějškem.

Ivanov neupřesnil, o jaký počet letounů jde. Oznámil, že Rusku a Itálii jsou předkládány nabídky ke koupi Jaku-130 od dalších zemí, avšak žádnou zemi nejmenoval s odvoláním na obchodní tajemství.

První sériový Jak-130, který je schválen jako hlavní cvičný letoun ruského letectva, bude předán zákazníkovi již v tomto roce. Výroba Jaku-130 bude probíhat v Nižním Novgorodě.

Jan Dvořák

Zdroj: Lenta.ru

Násilnosti v Abcházii

Neznámí ozbrojenci napadli 28. února konvoj představitele abchazské exekutivy, Alexandra Ankvaba. Muž, který je de facto premiérem této neuznané separatistické republiky, útok podle místních zdrojů přežil jen díky tomu, že seděl ve vozidle svého vice-premiéra a nikoli ve svém vlastním. Žádné oběti na životech nejsou známy. Alexandr Ankvab byl jmenován na post abchazského předsedy vlády 14. února tohoto roku. Je blízkým politickým spolupracovníkem abchazského prezidenta Sergeje Bagapše a hlavním představitelem vlivné politické strany Aitairia. Prezident Abcházie Bagapš několik dní po útoku sdělil zpravodajské agentuře RIA Novosti, že útok byl pravděpodobně dílem některé z kriminálních skupin, které odmítají zákon a staví se proti reformám plánovaným novým abchazským vedením.

Nová dohoda mezi Gruzii a Severoatlantickou aliancí

Gruzínská ministryně zahraničí Salome Zurabišvili a generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer podepsali 2. března v Bruselu tranzitní smlouvu, která umožňuje NATO využívat gruzínský vzdušný prostor i pozemní komunikaci pro přepravu zásob pro severoatlantickou misi v Afghánistánu.

Kišiněv a Tbilisi posilují spolupráci

Gruzínský premiér Michail Saakašvili a jeho moldavský protějšek Vladimír Voronin podepsali 2. března v Kišiněvě dvě společné deklarace. V první z nich, připomínající Karpatskou deklaraci mezi Gruzií a Ukrajinou z ledna tohoto roku, se obě země přihlásily ke svrchovanosti demokratických hodnot. Druhá deklarace se týkala vnitropolitických problémů obou zemí, konkrétně secesionistických tendencí gruzínské Abcházie, Jižní Osetie a moldavského Podněstří, a vyjádřila se pro zachování územní integrity obou zemí. Obě deklarace byly podepsány v angličtině na rozdíl od jiných smluv uzavřených mezi dvěmi členy SNS, které bývají zpravidla v ruštině. Oba signatáři uvedli, že deklarace nejsou namířeny proti Rusku, přestože, podle slov gruzínského prezidenta, „je na čase zapomenout na vztahy typické pro sovětskou éru“.

Terezie Holmerová

Zdroj: Civil Georgia, www.civil.ge

Aliijev navštívil Írán

Návštěva ázerbajdžánského prezidenta Alijeva v Íránu na konci ledna vytvořila prostor pro spekulace nad další zahraničně-politickou orientací země, zejména s ohledem na snahu kaspické republiky o užší spolupráci se západními vojenskými a ekonomickými strukturami. Podle pozorovatelů se prezident Alijev v Íránu snaží nalézt spojence ve vleklém konfliktu se sousední Arménií o Náhorní Karabach. Právě Írán zůstával dlouho významným arménským spojencem, neboť země je jinak obklopena nepřátelskými či nespolehlivými sousedy. Přes oteplení v íránsko-ázerbajdžánských vztazích, probíhajícím v poslední době, však mezi oběma zeměmi zůstává řada nevyřešených otázek, převážně se týkajících rozdělení národních sektorů v Kaspickém moři zajišťujících právo na těžbu nerostných surovin ze dna moře.

Filip Černý

Země Šanghajské organizace spolupráce jsou pro co nejrychlejší obnovení rozhovorů o jaderném programu KLDR

Moskava. 25 února – Země ŠOS se vyjádřily pro obnovení šestistranných rozhovorů o jaderném programu Severní Koreje. Členy ŠOS jsou Rusko, Čína, Kazachstán, Kyrygyzstán, Tádžikistán, a Uzbekistán. V pátek došlo v Astaně k zasedání Rady ministrů zahraničí ŠOS. Ruskou delegaci vedl ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Petr Pojman

Zdroj: Interfax

Podle předběžného výsledků parlamentních voleb v Kyrgyzstánu nebyla doposud zvolena ani polovina zástupců

Biškek. 28. února – V Kyrgyzstánu bylo ukončeno předběžné sčítání hlasů odevzdaných v parlamentních volbách. V prvním kole bylo zvoleno 31 poslanců ze 75. Mezi zvolenými je i syn prezidenta této středoasijské republiky Askara Akajeva, Ajdar. Dalšími zvolenými jsou – členové opozičních skupin, Národního hnutí Kyrgyzstánu Azimbek Beknazarov a Muratbek Mukašev člen hnutí “Ata-Žurt” (vlast). Do parlamentu bylo také zvoleno 9 členů provládní strany Alta, Kyrystán (Vpřed, Kyrgyzstáne).

Petr Pojman

Zdroj: Interfax