Washington – Na přijetí v Oválné pracovně Bílého domu americkým prezidentem, kterého se dříve dostalo někdejším českým premiérům Petru Nečasovi či Mirku Topolánkovi (oba ODS), musel nynější předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) zapomenout. Český premiér se nakonec ve Washingtonu setkal s americkým viceprezidentem Josephem Bidenem. I zajištění této schůzky přitom českou diplomacii stálo několikaměsíční úsilí.

„Úplná náhoda to samozřejmě není. Signalizuje to posun vzájemných vztahů,“ řekl Deníku politolog Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky. Není to jen proto, že tentokrát chybí velké téma, kterým dříve byl tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín nebo jednání o americkém radaru v Brdech. Česko začíná být v USA vnímané jako stále problematičtější stát. Sobotka odcestoval do zámoří oslavit 25. výročí sametové revoluce, ve Spojených státech musí čelit kritice, že se Česko za jeho vlády odchyluje od politiky lidských práv, kterou po revoluci razil Václav Havel.

Šéf americké vládní nadace National Endowment for Democracy Carl Gershman českému premiérovi v pondělním komentáři v renomovaném listu Washington Post vyčetl, že při dnešním odhalování Havlovy busty v Kongresu bude zastupovat vládu, která se „drasticky odtrhla od Havlova dědictví“. „Není náhoda, že zrovna ve chvíli, kdy Sobotka přiletí do USA, vyjde v renomovaných novinách takový komentář od člověka, který fakticky stojí v čele jedné z vládních agentur. Je to jasný signál,“ míní Dostál. Český premiér sice před schůzkou s Bidenem tvrdil, že nečeká nikterak kontroverzní debatu, zároveň však cítil potřebu Američany ujistit, že se jeho vláda Havlova odkazu drží. V listu Wall Street Journal tak o víkendu vyšel Sobotkův text, v němž se hlásí k Havlem inspirované zahraniční politice prosazování lidských práv. Zároveň kritizuje Rusko za „podrývání suverenity“ Ukrajiny. Právě rozdílné výroky jednotlivých českých představitelů k ukrajinské krizi přitom představují další věc, kterou Sobotka musí vysvětlovat. „Přístup k dění ve východní Evropě není něco, na co by byli Američané úplně zvyklí. Česká republika už není pro Spojené státy takovým partnerem jako dřív, proto klesá i zájem o setkávání s jejími představiteli,“ vysvětlil Dostál a připomenul, že nečitelnost české zahraniční politiky kritizoval i nový americký velvyslanec v Praze Andrew Schapiro. Podle některých signálů vzbuzuje odklon české zahraniční politiky od tématu lidských práv, zpochybňování protiruských sankcí v Americe i odmítání vyšší přítomnosti sil NATO v Evropě obavy,zda se Česko nevydalo cestou maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Ještě tam nejsme, ale otázky na případný maďarský scénář zazněly,“ citovaly LN nejmenovaného českého diplomata ve Washingtonu. Experti však pochybují, že by se Česko mohlo v USA stát podobným vyvrhelem. „Maďarsko je úplně jiný případ. Tam je hlavní problém vnitřní politika a narušování základních pilířů demokracie. S Českem to vůbec nejde srovnávat,“ vysvětluje Dostál.

Čtyřdenní návštěva USA premiéra Sobotky začala v pondělí, kdy se zúčastnil koncertu k výročí 17. listopadu 1989, na kterém Česká filharmonie hrála Novosvětskou Antonína Dvořáka a Vltavu Bedřicha Smetany. Dnešnímu odhalení busty Václava Havla v Kongresu bude předcházet debata o odkazu prvního českého prezidenta. Lze očekávat, že Sobotku tam čekají další nepříjemné otázky. Klidnější den čeká českého premiéra zítra, kdy zavítá do texaského městečka West se silnou krajanskou komunitou. V obci, kterou silně poničil loňský výbuch, položí Sobotka základní kámen nové budovy Sokola.