Turecko: nezdařený puč a Erdoğanova pomsta
Tomáš Kaválek
/ Ed. 25. 7. 2016
Více než 7500 zatčených z řad armády, soudců a policistů. Přes 230 mrtvých a 1400 zraněných. To je dosavadní bilance nezdařeného pokusu o převrat, který minulý týden provedla turecká armáda. Prezident Erdoğan označil pokus o puč za „dar od boha“, který mu umožní změnit zemi. Dá se očekávat, že polarizace společnosti bude pokračovat.
Za současné situace předpovídal puč v Turecku málokdo. Armáda od roku 2002 ztratila mnoho ze svých institucionálních i neformálních možností jak ovlivňovat politiku a stavět se do role garanta stability, sekularismu a obecně republikánského odkazu Mustafy Kemala Atatürka.
Proces pozvolného omezení vlivu armády na politiku započal již v druhé polovině 90. let. Byla to ale právě Erdoğanova AKP, pro kterou se vyšachování armády stalo existenční nutností. AKP jakožto proislamistická konzervativní strana totiž čelila hrozbě, že ji potká podobný osud jako předchozí proislamistické strany: zásah armády a jí nakloněných institucí a následné odstavení od moci.
Podobný osud potkal proislamistického premiéra Erbakana v roce 1997, v jehož straně tehdy působil i Erdoğan. AKP se podařilo využít diskurz „europeizace“ a „demokratizace“ (v té době vláda prezentovala přiblížení Turecka vstupu do Evropské unie a k tomu nutné reformy jako svoji prioritu) k postupnému omezení vlivu armády na politiku skrze sérii legálních reforem. V roce 2007 se již armádě nepodařilo zabránit zvolení představitele AKP Abdullaha Güla prezidentem a stranu rozpustit.
Celý komentář si přečtěte v týdeníku Dotyk.
