Teorie, že za pučem stojí sám prezident Recep Tayyip Erdogan vypadalapřed měsícemjako konspirace. Jak tato teorie působí dnes?
Myslím si, že teď už neobstojí. Pokud by to měl být puč naoko, můžeme si klást otázku, proč do toho bylo zapojeno tak obrovské množství vojáků, tak obrovské množství techniky, proč zemřelo tolik lidí. Proč se ukázalo, že Erdogan unikl zadržení jen o nějakých patnáct minut. Je tam spousta indicií, které ukazují, že to rozhodně nebylo vykonstruované vládou. Na začátku se říkalo, že puč byl špatně připraven a že byl amatérský. To si nemyslím. Byla tam nějaká souhra náhod, něco se nepovedlo, ale do značné míry měla vláda a Erdogan i štěstí. Kdyby pučisté zadrželi Erdogana, možná by puč dopadl jinak.

Výsledkem nepovedeného převratu je 36 tisíc zadržených lidí, z toho 17 tisíc zatčených. Dalších 81 tisíc soudců, prokurátorů, policistů, úředníků, učitelů, novinářů, ale i fotbalových rozhodčích přišlo o práci. Jak tato čísla ohrožují fungování státu?
Těžko hodnotit, ale myslím si, že to nějaký vliv na fungování tureckého státního systému rozhodně mít bude. Nějakou dobu potrvá, než se to personálně srovná a než budou tyto posty znovu obsazeny. A pochopitelně se vláda bude snažit dosadit na tyto pozice lidi, kteří jí budou věrní anebo alespoň ideologicky spříznění.

Podle rétoriky vlády mají být všichni zadržení nebo propuštění sympatizanty proislamistického Gülenova hnutí, nicméně když se podíváme na některá jména, tak v síti čistek neuvázli jenom ti, kteří s ním měli něco společného. Vláda se snaží pročistit státní správu a státní instituce od svých skutečných či potenciálních odpůrců a postupně se to začíná přelévat také do soukromého sektoru, do byznysu či do bankovnictví.

Celý rozhovor si přečtěte na iDnes.cz.