Jedním z klíčových argumentů vlády Davida Camerona volající po novém nastavení podmínek britského členství v Evropské unii, je potřeba uvolnit prostor pro zlepšení podnikatelského prostředí. Jednou z možností je vrátit zpátky část kompetencí z EU na národní státy, nebo alespoň umožnit větší pružnost v rámci národních států upravovat směrnice EU podle svých zájmů.

Dosavadní přístup EU lze považovat za velmi konstruktivní. Na rozdíl od požadavků Margaret Tchatcherové, která žádala úlevy pro Británii při odvádění příspěvků do společného rozpočtu, Cameron se snaží dosáhnout reformy v EU jako takové. Je to vlastně docela svěží vánek v evropské politice, zejména po zkušenosti s řeckou vládou, která v jednání s EU v posldeních měsících sledovala hlavně své zájmy.

Otázkou ovšem je, jak opravdové je současné britské volání po reformě EU hlavně oblasti zlepšování podnikatelského prostředí a do jaké míry jde jen o britskou rétorikou, tak typickou pro britské konzervativce.

EU je v tom nevinně

Již předchozí koaliční vláda konzervativců a liberálních demokratů trvala na tom, že směrnice EU týkající se podnikatelského prostředí nesmějí být v Británii uplatňovány ani o milimetr nad povinný rámec. Podobná praxe se totiž ve státech děje často, Česko nevyjímaje – vlády jsou mnohdy přísnější, než by podle směrnic EU měly být. Britský kabinet také pravidelně zkoumal právní předpis, zda nelze v souladu s unijním právem v nějakém ohledu soukromému sektoru ještě více ulevit. Podnikatelé z Velké Británie tak, mohli těžít z toho, že ve srovnání s ostatními zeměmi EU na tom budou lépe.

Proto je poněkud zarážející pohled do žebříčku významných institucí sledujících v jednotlivých státech přívětivost podnikatelského prostředí. Británie v nich byla velmi vysoko již před nástupem koaliční vlády v roce 2010. Vezmeme-li za srovnávací základnurok 2009, vidíme že v indexu Doing Business byla Británie celkově na pátém místě a měla nejlepší postavení ze všech zemí EU. V rámci Index of Economic Freedom tehdy dosáhla na na jedenáctou příčku a ze států EU se před ni dostalo jen Dánsko a Irsko.

Po téměř pěti letech koaliční vlády si však Británie překvapivě nevedla lépe. V posledním známém indexu skupiny Světové banky se Británie propadla na osmou příčku a dostalo se před ni Dánsko. U Heritage Foundation poklesla na třinácté místo a vedle Dánska a Irska ji předstihlo ze zemí EU nově i Estonsko.

Tento trend ukazuje, že v Británii je stále prostor pro zlepšení podnikatelského prostředí, a to i v rámci současných unijních pravidel. Příklad Dánska nebo Estonska zase ukazuje, že i v rámci omezení plynoucích z členství v EU je možné, aby Británie přívětivost svého podnikatelského prostředí dále zlepšila. Například za Dánskem podle Doing Bussines Británie zaostává i v takových oblastech, ajko je jednoduchost zakládání podnikání, získávání stavebního povolení či placení daní. Prostor pro zlepšení tedy v Británii pořád je v moci britské vlády a nemůže se vymlouvat na EU.

Co může udělat Česko

Ani z globálního hlediska nelze tvrdit, že EU omezuje podnikatele, protože její členské státy v ukazatelích přívětivosti podnikatelského prostředí nijak nepropadají. Nejlepším členským zemím EU se dokonce stále daří dostat se do nejlepší desítky indexů. Lze toho tedy dosáhnout i při splnění požadavků unijního práva. Junckerova komise navíc propaguje koncept lepší regulace a slibuje více naslouchat zájmů občanů, podnikatelské sféře a dalsším zainteresovaným subjektům. Hodlá také podrobovat evropské směrnice pravidelným revizím, aby regulace skutečně působila pouze k zajištění sledovaných cílů, a nepůsobila tedy ,,ani méně ani více“ než je nezbytné.

Tlak států jako je Velká Británie, může ke splnění těchto záměrů jen přispět. Určitý posun se pak očekává i od předsednictví Nizozemska, které připadá na první polovinupřístího roku, a tedy právě na dobu intenzivnějšího jednání Davida Camerona o reformě EU.

Pro Českou republiku, která v indexu Doing Business aktuálně vzhlíží k nejlepším unijním státům z nepříliš lichotivé 44. pozice, nemusí být případné změny unijní legislativy pro zlepšení podnikatelského prostředí až tak podstatné. V našem případě je pořád velký prostor pro zlepšováníi v rámci současného stavu. Stačilo by, kdyby si česká vláda vzala příklad z britské a zkoumala, zda české zákony, jež vycházejí z směrnic nejsou zbytečně přísné.

Byl by to vítaný krok, protože pokud naše ekonomika nechce lákat investice pouze na levnou pracovní sílu a chceme se posunout s příjmem na obyvatele aspoň k průměru EU, je zlepšování institucionálního rámce pro podnikání nevyhnutelné.