Příchod nového roku pro mě byl jedním z prvních zážitků v Asii. Poměrů neznalá a jazykově nevybavená jsem přijala pozvání na večeři do čínské rodiny, které se tehdy zúčastnilo široké příbuzenstvo (přijel i strýček 5 a bratranec 3, jak se od sebe s oblibou odlišují jednotliví členové rozvětvených rodin v Číně). Ještě dnes si pamatuji, jak jsem se studeným potem na zádech lovila hůlkami čínské knedlíčky po stole a neovládala běžné kulturní dovednosti. Abych vás ušetřila podobného sbírání zkušeností, podělím se s vámi o základní zvyky a tradice, které jsou spojeny s oslavami čínského nového roku.

Novému roku předchází intenzivní úklid na mnoha úrovních. Všechno se musí vysmýčit, splatit dluhy a vyřešit všechny spory. Gruntováním se připravuje cesta pro příchod štěstí. Zejména na venkově lidé někdy natírají okna a dveře nebo dělají menší stavební úpravy. Vchody se zdobí červenými nápisy a vystřihovánkami na téma štěstí, bohatství, dlouhověkost, šťastné manželství s mnoha dětmi (současná politika jednoho dítěte nemůže změnit tisíce let staré tradice). Někteří si také nechají udělat nový účes. Nakupují se červené obálky, mandarinky, broskvové nebo švestkové květy a nové oblečení pro celou rodinu na novoroční den. Mandarinky se v kantonštině řeknou kum, což znamená zlato a přináší bohatství a štěstí do rodiny. Číňané si je během Nového roku vyměňují v párech. Pokud by vám tedy někdo nabídnul dvě mandarinky, základní pravidlo slušnosti velí je přijmout. Při návštěvě přátel by se na Nový rok neměla oblékat černá nebo bílá, které v Číně představují smuteční barvy. Nejlepší je zvolit něco červeného.

„Čínský Silvestr“ se nese v rodinném duchu. Z celého světa se vracejí Číňané domů. Letenky jsou vyprodané nebo velmi drahé, vlaky plné. Každý chce v předvečer Nového roku zasednout se svou rodinou ke stolu. K večeři se podávají plněné vařené knedlíky jiaozi (餃子, což doslovně znamená spát společně a mít hodně synů), zelená zelenina (stejně jako u nás na Velikonoce symbolizuje příchod nového života), jídlo kulatých tvarů pro štěstí, dlouhé nudle pro dlouhověkost nebo neporcovaná ryba a kuře vcelku, které symbolizují celistvost a prosperitu. Po večeři jdou tradice na chvíli stranou a následuje pití, hra v karty nebo v kostky, případně čínské šachy mahjong. Číňané jsou opravdu vášnivými hráči. Večer se také v některých rodinách vzdává hold předkům, kteří dopřáli dnešním generacím blahobyt a finanční prostředky. Pokud se stane, že se rozbije nějaký kousek nádobí, neznamená to štěstí jako u nás, ale nepříjemnosti v dalším roce. Střepy se proto vloží do kulaté nádoby a v ní zůstanou až do odvozu odpadků. O půlnoci se pak otevřou všechna okna a dveře, aby mohl starý rok odejít.

Tradiční půlnoční odpalování rachejtlí, které doprovází silvestrovské nadšení po celém světě, vychází z čínských zvyků nejenom díky čínskému objevu střelného prachu. Podle čínské pověsti se na začátku každého nového roku objevila mytická potvora „Nian“, která požírala dobytek, ničila úrodu a unášela děti. To se dělo po mnoho let, až ji jednou jeden statečný vesničan zahnal pomocí rachejtlí, hlasitým tlukotem bubnů a činelů, a máváním červenými lucernami. Od té doby ji každý rok zastrašujeme podobně jako Číňané.

Každé dítě dostane od svých rodičů na Nový rok červenou obálku, ve které jsou peníze. Výše obnosu záleží na movitosti rodiny. Číňané jsou v tomto pragmatičtí a dárky si příliš nedávají. Děti si ji potom dají pro štěstí na jednu noc pod polštář. Mnoho mých přátel však potvrdilo, že druhý den přichází první lekce z financí, protože rodiče si obsah obálek vyžádají zpět a prostředky uloží na spořicí účet.

Stejně jako u nás symbolizuje nový rok příchod nového a smrt starého. Jak na Nový rok, tak po celý rok. Lidé se tedy snaží být k sobě vzájemně milí a nehádat se. Manželka slaví příchod nového roku spolu s manželem v jeho rodině, do které po svatbě patří. Vdané ženy chodí pozdravit své rodiče na druhý novoroční den. Prvních čtrnáct dní nového roku se tedy Číňané navštěvují, hodně jedí a vyměňují si červené obálky až do Svátku luceren, o kterém bude příští blog.