Česko včera přebralo předsednický prapor visegrádské skupiny. Rázové vlny, které do středoevropského prostoru vyslala a stále vysílá probíhající ukrajinská krize, rozbořily obraz Visegrádu jako jednotného bloku se shodnými strategickými záměry. České předsednictví bude muset zasypat příkopy, které byly mezi Polskem a zbylými třemi zeměmi prohloubeny v důsledku rozdílné reakce na ruskou agresivní politiku.

Hloubku problému ilustrují debaty premiérů Visegrádu, které se tradičně konají na bratislavské konferenci GLOBSEC. Loňská diskuse o ukrajinské krizi skončila fiaskem. Viktor Orbán mluvil dokola o autonomii maďarské menšiny a Robert Fico zatvrzele odmítal navyšování tragicky nízkých obranných výdajů. Na letošním ročníku organizátoři zarámovali debatu premiérů do méně konfliktních hospodářských a imigračních otázek, ale výsledek nebyl o moc lepší. Byla promarněna možnost shodnout se na klíčovém polském projektu „Varšavské iniciativy strategické adaptace“, která prosazuje trvalé umístění aliančních základen v zemích, jež se cítí ohrožené Kremlem, a která byla už představena ve Washingtonu. Místo toho ale polský ministr obrany Siemoniak opakoval teze o důležitosti energetiky, český premiér Bohuslav Sobotka odmítal, že slavkovská spolupráce s Rakouskem má být náhradou Visegrádu, a Viktor Orbán chválil sám sebe jako ideálního lídra do turbulentních časů.

Pokračování článku si můžete přečíst v Hospodářských novinách dne 2.7.2015.