Je zcela zjevné, že řešení situace v Donbasu je plně v rukou Ruska, které zablokovalo silové řešení a pravděpodobně bude blokovat i reintegraci se zbytkem Ukrajiny. Právě proto je speciální status obsazených území zřejmě nevyhnutelnou nutností, a to i když k jeho faktické implementaci s velkou pravděpodobností nedojde. V každém případě se jedná o další důkaz, že ukrajinská strana má na nějakém řešení konfliktu dlouhodobý zájem, zatímco na druhé straně jsou veškeré snahy ignorovány. Po mnoha snahách o jednání by mezinárodní společenství mělo konečně uznat, že diplomatické řešení konfliktu je se současným režimem v Rusku nemožné a aktivně poskytnout Ukrajině skutečně účinnou pomoc. Pochopitelně je dobře, když díky vyhlášenému příměří neumírají ve větší míře lidé. Situaci v částech Doněcké a Luhanské oblasti to ale nevyřeší.
Situace v Donbasu je plně v rukou Ruska
Michal Lebduška
/ Ed. 30. 12. 2015
Ukrajinský parlament má za sebou další klíčová hlasování, která přímo ovlivní budoucí směřování země. Zřejmě nejsledovanější byla ratifikace Asociační dohody s EU, kvůli které loni v listopadu vypukly první protesty na kyjevském Majdanu. Po jejím podpisu na jaře letošního roku byla pak 16. září synchronně ratifikována ukrajinským i evropským parlamentem. Zcela jistě se jedná o důležitý symbolický krok, který je ale pouhým počátkem dlouhé cesty směrem ke snu většiny Ukrajinců o členství v EU.
I když se nakonec ve smlouvě i přes požadavky Ruska nic nemění, byla odložena platnost zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou. Je to nešťastný krok, protože nadále umožňuje Rusku tlačit v tomto prostoru na Ukrajinu a odrazovat ji od vytvoření zóny volného obchodu. I proto je důležité, aby Unie ani Ukrajina nepodlehly tlaku a plně implementovaly dohodu k slíbenému začátku roku 2016.
Kromě toho parlament schválil zákony o amnestii pro ozbrojence z Donbasu, speciální status obsazených území a také dlouho očekávaný zákon o lustraci. V případě prvních dvou se nejedná o zásadní novinku, neboť podobné kroky prezident Porošenko sliboval již před několika měsíci, byť tehdy se předpokládala celková decentralizace státu a nikoliv zvláštní status pro obsazená území.
I na samotné Ukrajině se jedná o téma značně kontroverzní, vůči kterému se vymezila především Julija Tymošenková. Rozčarování nad schválenými zákony vyslovil ale i gubernátor Doněcké oblasti Serhij Taruta a distancoval se od nich poslanecký klub nacionalistické strany Svoboda. Naopak souhlas s tímto postupem vyjádřili například velitel dobrovolného praporu Donbas (který se stal něčím na způsob národního hrdiny) Semen Semenčenko nebo známý vojenský analytik Dmytro Tymčuk. Podle nového zákona by se v prosinci měly na obsazených územích uskutečnit komunální volby, a pokud k nim nedojde, bude mít Kyjev další argument o nemožnosti dohody s ozbrojenci.
I když se zdálo, že likvidace ozbrojenců je jen otázka času, vzhledem k aktivnímu angažmá Ruska je dnes s největší pravděpodobností silové řešení konfliktu nemožné. Nejlepším řešením pro dané oblasti a především místní populaci by pochopitelně byla opětovná plná reintegrace do ukrajinských struktur, neboť vakuum, které by vzniklo zmrazením konfliktu by pochopitelně neumožnilo plnohodnotnou rekonstrukci regionu.
