Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Ruský vliv v ČR je třeba dobře zmapovat a pomocí sankcí a zákonů výrazně omezit, shodují se experti

Pavel Havlíček Pavel Havlíček / Ed. 13. 4. 2022
Ruský vliv v ČR je třeba dobře zmapovat a pomocí sankcí a zákonů výrazně omezit, shodují se experti
foto EGOR FILIN/UNSPLASH

Evropské země včetně Česka v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavádějí ekonomické sankce proti Rusku. To je podle expertů dobrou příležitostí pro řešení omezení ruského vlivu v Česku, ale také pro systémové posílení opatření proti praní špinavých peněz a dalších aktivit diktátorských režimů. Kromě podniknutí bezprostředních kroků, jako je zmrazení majetků ruských oligarchů, je podle nich třeba důsledněji využívat a zlepšovat stávající systémové nástroje, například zákon proti praní špinavých peněz, a zavést i nástroje nové, zejména Magnitského zákon. Vyplývá to z pracovních setkání organizovaných Rekonstrukcí státu, jejichž závěry dnes zástupci expertních organizací představili na tiskové konferenci.

Podle členské organizace Rekonstrukce státu, Datlab Institutu, existuje v ČR 20 712 subjektů s vysokým rizikem napojení na Rusko či Bělorusko, přičemž nejméně 81 z nich má doložitelnou vazbu na osobu ze sankčních seznamů (EU, USA). Podle expertů je potřeba sestavit co možná nejúplnější seznam firem s ruským vlivem a zmapovat movitý i nemovitý majetek, který by měl být předmětem sankcí. V tomto procesu by klíčovou roli měly sehrát především Finanční analytický úřad a zpravodajské služby, je to však příležitost i pro investigativní novináře a širší občanskou společnost. „Kvůli nedostatkům současného systému jsou ale naše možnosti omezené. Přes řetězy offshorů a bílých koňů na většinu majetku oligarchů ani nevidíme. Je to bezpečnostní problém,” říká Jiří Skuhrovec z Datlabu. 

„Jedním z hlavních sankčních nástrojů, které by měla ČR proti osobám či orgánům spjatých s ruskou agresí na Ukrajině aplikovat, je zmrazení jejich majetku. Tím se rozumí znepřístupnění majetků a výnosů z nich sankcionovaným subjektům, a to po dobu trvání mezinárodních sankcí jako takových nebo vůči dané osobě,” doplňuje Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Samotné zmrazení majetku ještě ale nezaručuje, že se sankcionované osoby nebudou moci ucházet o veřejné peníze. Proto je třeba uskutečnit legislativní kroky, které by je mohly odstřihnout od přísunu veřejných prostředků, tedy zejména veřejných zakázek, investičních pobídek, dotací či daňových úlev.

Po akčních krocích vedoucích k rychlému uvalení sankcí je třeba posílit nástroje, které už k mapování vlivu máme, a také zavést některé nové. V prvním případě jde především o zákon o evidenci skutečných majitelů a také zákon proti praní špinavých peněz. „Oba zákony nám dávají nástroje, jak můžeme kontrolovat majetkové vazby a finanční vlivy v Česku. Problém je , že není dostatečně využit jejich potenciál. Banky nebo realitní makléři například mohou požadovat důsledné doložení původu peněz, které člověk přinese v hotovosti v kufříku, často to ale nedělají. Věříme, že v kontextu ruské agrese v tom budou aktivnější,” říká Lukáš Kraus, vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu. Podle něj je na místě zákon novelizovat tak, aby se přiblížil praxi, například umožnil odčerpávat peněžní prostředky zachycené v ČR na takzvaných průtokových účtech, u kterých je podezření, že pocházejí z trestné činnosti. Novelizace zákona o evidenci skutečných majitelů by pak měla vést k posílení mechanismů vedoucích ke správnosti údajů v evidenci.

Dalším navrhovaným opatřením je takzvaný Magnitského zákon, který by zavedl sankce na osoby porušující lidská práva. „Možnost přijetí Magnitského zákona v České republice a spolu s ním novelizace zákonů o praní špinavých peněz nyní vytváří ideální prostor pro vyčištění českého prostředí od špinavých peněz pocházejících (nejen) z Ruska,” dodává Veronika Víchová z Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

„Válka na Ukrajině nám ukázala skutečnou podstatu ruského režimu. Nikdo už by neměl zpochybňovat, o co Rusku jde. Jeho agresivnímu chování, stejně jako negativnímu vlivu Číny, dalších nedemokratických režimů nebo útokům teroristických organizací je třeba se s rozhodností postavit. Silou a připraveností armád, odolností společnosti ve všech směrech, dodržováním demokratických hodnot, ale také kvalitní legislativou, která umožní sankcionovat válečné zločince a zamezí neprůhledným finančním tokům. Proto jsem se rozhodl podpořit iniciativu několika neziskových organizací, která potřebné změny zákonů navrhuje. Je nejvyšší čas s tím začít právě teď,“ říká armádní generál a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel.

 

Experti doporučují zavést tato dlouhodobá opatření:

 

  1. Schválení tzv. Magnitského zákona, který by zavedl sankční mechanismus na osoby, které se dopouštějí zásadního porušování lidských práv nebo praní špinavých peněz se zahraničně-politickými důsledky ve prospěch diktátorských režimů.
  2. Schválení zákona o evidenci skutečných zahraničních majitelů nemovitostí, který by ukládal zahraničním subjektům povinnost oznámit, kdo je „skutečným majitelem“, tedy osobou, která v konečném důsledku nemovitost vlastní nebo ovládá.
  3. Důsledná novelizace a aplikace zákona o evidenci skutečných majitelů a další posílení kvality údajů v evidenci tak, aby se na ně dalo spolehnout – je potřeba posilovat požadavky na doložení vlastnických struktur firem.
  4. Odstřižení firem z daňových rájů od veřejných peněz. Jedno procento nejbohatších Rusů vlastní majetek v hodnotě téměř poloviny veškerého bohatství ruských domácností, přičemž většina tohoto majetku je spravována přes offshorové firmy.
  5. Efektivní využívání a přiměřené posilování stávajících nedostatečných kapacit státu v boji proti praní špinavých peněz.
  6. Zavedení pravidel pro transparentní lobbování pro zamezení nežádoucího vměšování osob spjatých s nedemokratickými režimy.

 

Garanti doporučení:

Lukáš Kraus, Rekonstrukce státu

Jiří Skuhrovec, Datlab Institut

Jakub Janda, Evropské hodnoty

Petra Adolfová, Lexperanto

Pavel Havlíček, Asociace pro mezinárodní otázky

Kamil Kouba, AML Academy

 

kontakt pro média:

Eva Hromádková

eva.hromadkova@frankbold.org

+420 778 489 585

Tagy
Tagy
Evropa 3457
Rusko 1449
Ukrajina 1149
Česká republika 2798
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: