Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Asociace pro mezinárodní otázky

Vyberte si z aktuálních projektů:

Zavřít

Aktuálně:

Přidejte se k nám! Hledáme projektového administrátora / administrátorku!

Rusko – čínské vztahy

Václav Kopecký Václav Kopecký / Ed. 3. 1. 2016

Rusko posiluje vztahy s Čínou. Jde však o rovnocenné partnerství? Nakolik je Čína pro Rusko klíčový partner? A co posílení vztahů Pekingu a Moskvy znamená pro Evropu? Analytik AMO Václav Kopecký vystoupil v Událostech, komentářích.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

A to je téma pro mého dalšího hosta, tím je Václav Kopecký, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, dobrý večer.

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Dobrý večer.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Putin jedná v Číně, řekněte mi váš názor, kdo pro koho je důležitější? Rusko pro Čínu nebo Čína pro Rusko?

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Tak já myslím, že v tuto chvíli je Čína důležitější pro Rusko než opačně. Je to především z toho důvodu, že ty vztahy byly vždycky trošku asymetrické, Rusko do Číny dodává poměrně dost nerostných surovin, především tedy ropy, Čínu zajímá z hlediska rozvoje dalších možností nerostných zdrojů. Na druhé straně Rusko do Číny toho příliš nedováží, takže zatím prostě v té ekonomické rovině tam ta spolupráce příliš není. Číňané dováží do Ruska hromadu výrobků, Čína je pro Rusko nejdůležitějším obchodním partnerem, opačně to zatím tolik neplatí

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

To znamená, že Čína v tuto chvíli je tím silnějším hráčem z těch dvou.

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Čína, dá se říct, je čím dál tím silnějším hráčem. Ono pokud se podíváte na tu situaci před 20, 30 lety, tak to samozřejmě bylo naopak, nicméně čím dál tím víc Čína hraje za ten další konec. Do budoucna to můžeme očekávat i nadále, protože zatímco čínská ekonomika roste vcelku stabilně i přes veškeré problémy, které má, tak Rusko se potýká s velkou vnitřní nestabilitou, s padajícím hospodářským růstem, s velkou závislostí právě na vývozu nerostných surovin, a těch, nějakých těch exit strategy možností, jak to může změnit, tolik nemá, zatímco Čína těch možností má mnohem více.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Putin po té schůze s čínským prezidentem prohlásil doslova: „Máme společné priority jak v globálním, tak i regionálním formátu.“ Co to znamená?

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Tak docela často se zmiňuje to, že jak Čína, tak Rusko mají velmi podobný pohled na mezinárodní vztahy, například na to, že jak Čína, tak Rusko opět nemají rádi dejme tomu nějakou globální hegemonii Spojených států, snaží se vytvořit svět, který by měl nějakým způsobem víc těch různých center.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Pardon, to znamená společného nepřítele hledají?

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Tak bych to úplně nedefinoval, on je to pro ně společný přítel i nepřítel. Je to takový, takový element, se kterým musí …

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Spoluhráč, řekněme.

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Spoluhráč, který se občas stává protihráčem.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Protihráč.

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Možná takový taneční partner v soutěži.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Ještě jedna věc by mě zajímala, a to jsou ta aktuální situace nebo, řekněme, ne aktuální, ale situace, která, kterou sledujeme několik týdnů. Jak se čínsko-ruské vztahy změnily po té situaci na Ukrajině a speciálně po tom, co se stalo na Krymu?

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Tak to je další z věcí, kde pro Čínu, pro Rusko začala být Čína důležitější, protože zcela logicky s tím, jak Rusko se poněkud uzavíralo nebo uzavírá tu cestu na Západ, kam vždycky koukalo raději, tak hledá více cestu na východ. My jsme tady kupříkladu asi před rokem měli několik ruských akademiků, kteří se právě vyjadřovali k ruskoasijské politice a víceméně se všichni shodli v tom, že Rusko žádnou asijskou politiku nemá a v dohledné době mít nebude. Teď po roce vidíte, že na jednou ruskoasijskou politiku má a má ji velmi významnou a snaží se tím být čím dál tím důležitější.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Když se ještě vrátíme k té aktuální situaci, tak ale Čína, já si vzpomínám, hovořila velmi jasně o územní integritě. To znamená, že dávala Rusku najevo, že ty kroky jaksi nejsou z jejího pohledu ty ideální.

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Pro Čínu ta situace byla velmi nepříjemná, protože Čína jako taková samozřejmě v rámci svých území má množství etnických minorit, které pokud by aplikovaly stejný princip, jaký je aplikován na Ukrajině, tak by mohly dostat Čínu do velkých problémů, co se týče právě teritoriální integrity. Není to jenom, není to jenom Tibet, Xinhjang, ale může to být také například problematika Tchajwanu. Na druhé straně Čína se pokusila z té situace vybruslit takovým velmi elegantním způsobem, kde například v Radě bezpečnosti hlasovala, respektive se zdržela v rámci rezoluce odsuzující anexi na Krymu, na což platí takové hezké pořekadlo v očitém čínském politickém myšlení, že když se Čína zdrží, tak to znamená, že dodržuje pevné principy flexibilní cestou.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Když se ještě vrátíme k té, k tomu plynu, to znamená k té dohodě, která v tuto chvíli právě nebo o které Rusové v tuto chvíli v Číně jednají, dá se to přeložit také tak, že Rusko vlastně hledá způsob, jak opustit tradiční trhy v Evropě, to znamená vymanit se z toho, z té finanční závislosti právě na Evropě a jaksi otevřít cestu někam jinam?

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Určitě. Rusko zcela logicky hledá nové trhy, nehledě na to, že ten potenciál nějakého obchodu s Asií, ať už s Čínou, ale i koneckonců s Koreou nebo Japonskem je ohromný, zatím to vypadá, že zásoby nerostných surovin, především teda zemního plynu na Sibiři jsou velmi vysoké, tím pádem by Rusko bylo samo proti sobě, pokud by se je nesnažilo nějakým způsobem zpeněžit a ideálně na východě. Na druhé straně třeba Čína v tuto chvíli ten zemní plyn úplně nepotřebuje. Ona ho bude potřebovat velmi pravděpodobně po roce 2020, ale do té doby je vcelku saturována, což jí umožňuje velmi dobrou vyjednávací pozici, což je koneckonců důvod, proč pravděpodobně k té dohodě nedošlo.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

To by mě zajímalo, je to ten důvod? Protože některé ruské servery v tuto chvíli již naznačují, že k té dohodě vůbec nedojde. Znamená to, že Čína v tuto chvíli vlastně hraje s Ruskem nějakou hru?

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Tak ono se o těch cenách, které jsou hlavním, hlavním problémem, ačkoliv existují i jiné, jedná už zhruba 10 let, což znamená, že by bylo i poněkud překvapivé, pokud by došlo k té dohodě ze dne na den, protože ty rozdíly jsou zatím stále opravdu velké. Já si nemyslím, že k té dohodě by zítra došlo, protože zkrátka a dobře furt ty ekonomické zájmy převažují a ani Rusko si nedovolí prostě Číně dát příliš nízkou cenu.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Když jsme u těch cen, jak se ty ceny pohybují? A teď já nechci, abyste mi tady říkal jaksi ceny na, řekněme, na jednotlivé dolary, ale je to tak, že Čína a Rusko, nebo respektive Čína platí za ruský plyn totéž, co platí Evropané?

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Právě že ne. Čína by, nebo respektive Čína by chtěla levnější ceny, než které se dávají do Evropy, právě s argumentací toho, že má výběr z více zdrojů, které jí v Evropě přece jenom, třeba v její východní části poněkud limitovaný, což znamená, že Rusko se snaží nasadit stejné ceny jako v Evropě. Čína vyjednávala třeba i o ceny desetkrát menší.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

No a kde tedy může brát a dostane takovou cenu někde jinde?

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Tak v současné době například odebírá, odebírá zemní plyn skrze Myanmar, odebírá ho skrze terminály z jiných míst v podobě třeba zkapalněného zemního plynu, takže zatím nějakým způsobem tu poptávku pokrývá. Otázka je, samozřejmě tím, jak ta poptávka roste, tak to bude čím dál tím těžší a jedna, jeden z principů čínské politiky je najít co nejvíce různých zdrojů, tím pádem dlouhodobě je to pro Čínu výhodné, Čína chce uzavřít dohodu s Ruskem, ale zatím tahá za ten delší konec a chce prostě vyjednat ceny, které pro ní budou výhodné.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

Počkáme, jak to dopadne, a to nejenom v roce 2020, ale v nejbližší době. Díky za váš čas, mějte se hezky, na shledanou.

Václav KOPECKÝ, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky

Díky, na shledanou.

Tagy
Tagy
Asie 603
Rusko 1449
ekonomika 1027
energetika 477
mezinárodní bezpečnost 1405
Čína 1012
LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? DEJTE NÁM TO VĚDĚT.
Odesláno, děkujeme.
Máte na srdci ještě něco? Sem s tím!
  • Vyplňte prosím všechna pole. Doplňte prosím zvýrazněné položky. Stala se chyba. Kontaktujte nás prosím na info@amo.cz
Odebírejte naše novinky: