Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) varuje, že globální degradaci půdy je potřeba věnovat stejnou pozornost jako například změně klimatu nebo odlesňování. Orná půda ve Vojvodině byla kdysi synonymum úrodnosti, nyní však dochází k jejímu rapidnímu znehodnocování. Obsah organické hmoty, tedy humusu, který tvoří základ veškerého života v půdě, se snížil ze 6–7 % na polovinu a na některých místech je ho i méně. Příčiny jsou různé: nadměrná mechanizace, chemikálie, spalování rostlinných zbytků, nedostatek organických hnojiv, ale také korupce a nedbalost při hospodaření se státní půdou. Zatímco se příroda po staletí snažila vytvořit úrodnou půdu, lidé ji vyčerpali a zničili během pouhých několika desetiletí.
Projekt „Strážci zdraví půdy“ Institutu Biosens je zaměřen na vzdělávání zemědělců a mladých lidí, a to zejména o nutnosti monitorování zdraví půdy. Strategie pro udržitelné nakládání s přírodními zdroji pak zahrnují například podporu využívání organických hnojiv, dotace na pěstování rostlin určených k zelenému hnojení či zaorávání rostlinných zbytků namísto jejich spalování, které by mělo začít být více sankciováno. Intenzivní využívání půdy, zejména při pěstování cukrové řepy, vyčerpává půdu, přičemž neexistují téměř žádné kontroly ze strany státních institucí, které by tomu mohly zabránit. Obnovu úrodnosti dále komplikuje i nedostatek hnoje, způsobený snižováním počtu hospodářských zvířat. Regenerativní zemědělství a vzdělávání nových generací jsou jediným způsobem, jak půdu zachovat, protože příroda již nemůže dále tolerovat současný způsob hospodaření.
Článek Dragana Gmiziće vyšel za podpory projektu Posílení kapacit srbských nezávislých médií v informování o výzvách zelené transformace na portálu Autonomija.
