V první části dokumentu přibližujeme ázerbájdžánské předsednictví konference a jeho priority, připomínáme výstupy z loňské konference COP28 včetně neuspokojivého celosvětového pokroku v oblasti plnění energetických cílů stanovených na COP28 a upozorňujeme na nutnost, aby smluvní strany Pařížské dohody předložily do února 2025 ambiciózní vnitrostátně stanovené příspěvky.
S ohledem na jednání týkající se nového finančního cíle a na fakt, že finance jsou klíčovým faktorem pro navrhování a implementaci opatření v oblasti klimatu, představujeme rovněž nejspornější oblasti vyjednávání o tomto tématu. Tyto informace jsou dále zasazeny do kontextu zkušeností získaných při dřívějších jednáních o klimatických financích.
Druhá část dokumentu se zaměřuje na různé vstupní body a domácí příležitosti spojené s realizací globálních cílů v oblasti klimatických financí. Z hlediska financování opatření v oblasti klimatu jsou analyzována tři témata:
1) mezinárodní podpora klimatických opatření,
2) mobilizace a poskytování soukromých finančních prostředků na klimatická opatření a
3) domácí úsilí všech smluvních stran.
K těmto třem tématům jsou uvedena konkrétní doporučení, jak může Česko nejen konstruktivně přispívat ke globálním jednáním, ale i jak může globální ambice převést do praxe na domácí půdě.
V neposlední řadě se dokument věnuje oblastem, jakými jsou energetická bezpečnost, kandidatura Česka do Rady bezpečnosti OSN, podnikání a obchod, (ne)rovnost žen a mužů a účast mladých lidí na klimatických jednáních. Vzhledem k tomu, že prostřednictvím těchto nedostatečně prozkoumaných oblastí lze posílit českou klimatickou politiku, předkládáme relevantním aktérům, obvyklým podezřelým i těm méně skloňovaným, doporučení, jak mohou posílit svou roli v hierarchii odpovědnosti v oblasti měnícího se klimatu i geopolitických podmínek.
