Regenerativní zemědělství se v Srbsku stále častěji objevuje jako reakce na degradaci půdy, změnu klimatu a rostoucí ceny hnojiv a pesticidů. Tento přístup je založen na ochraně a obnově půdy, biodiverzity a odolnosti plodin prostřednictvím redukované orby, krycích plodin, střídání plodin a integrace hospodářských zvířat. Na rozdíl od ekologické produkce však regenerativní přístup stále postrádá jasně definované standardy a institucionální podporu, což ztěžuje jeho širší implementaci.
Aby se tento přístup skutečně ujal v praxi, je také důležité, aby ženy, které tvoří významnou část zemědělské pracovní síly, dostaly rovnoprávnou příležitost podílet se na jeho rozvoji a uplatňování. Ačkoli existují formální pobídky, jako jsou dodatečné body při žádostech o dotace v rámci finančního nástroje EU pro rozvoj venkova v kandidátských zemích (IPARD) a národní granty, jejich účinnost je omezena nedostatkem vzdělávání, mentoringu a praktické pomoci. Příklady z praxe, jako je farma Anabel Vlček, přitom ukazují, že kombinace ekologické a regenerativní produkce zvyšuje odolnost plodin a snižuje potřebu chemického ošetření. Mezinárodní zkušenosti ze Slovinska a České republiky potvrzují, že finanční podpora a institucionální uznání regeneračních postupů stále zaostává, ale také to, že toto zemědělství může přispět k posílení postavení žen prostřednictvím nových zdrojů příjmů, spolupráce a vedení komunity. V EU se regenerativní zemědělství postupně prosazuje jako klíčová strategie udržitelnosti, avšak jeho širší začlenění brzdí absence jednotné definice a standardů, přestože EESC i nové legislativní iniciativy (např. Zákon o obnově přírody) volají po jeho podpoře a ukotvení v politikách. V Srbsku navíc rozdíl mezi formálními opatřeními a skutečnými příležitostmi pro ženy jasně ukazuje, že budoucnost regenerativního zemědělství závisí na investicích do znalostí, zdrojů a podpůrných sítí. Článek Vanji Velisavljev vyšel za podpory projektu Posílení kapacit srbských nezávislých médií v informování o výzvách zelené transformace na portálu Agrosmart.
Regenerativní zemědělství: nový a lákavý termín nebo investice do budoucnosti?
Vanja Velisavljev