K nejzásadnějším změnám ale dochází v posledních letech vlivem nástupu Průmyslu 4.0, ambicióznějších klimatických politik, pandemie covidu a nejnověji ruské agrese na Ukrajině. Tyto události totiž mění význam ekonomické prosperity, mezinárodní spolupráce nebo stabilních trhů. Probíhající transformace klade nové nároky na fungování veřejných institucí, koordinaci změn a zmírňování sociálních dopadů různých tržních šoků. Ekonomickou prosperitu už totiž nelze vnímat jako momentální výkon hospodářství, ale spíše jako schopnost státu dlouhodobě zvládat nové výzvy.
Na základě těchto poznatků je pak přezkoumána pozice ČR s ohledem na konkurenceschopnost a související inovační a (regionální) transformační strategie. V těchto dokumentech totiž chybí hlubší reflexe výše popsaného přístupu, který se mezitím stal hlavním proudem v EU nebo mezinárodních institucích jako Světové ekonomické fórum. Doporučení mířící na překlenutí této mezery jsou adresována vládě, která za současný stav nese odpovědnost, ale mohou být relevantní i pro další veřejné a výzkumné instituce nebo firmy.
