Srbsko čelí vážným problémům v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí pramenících především z dlouhodobé závislosti na zastaralých uhelných elektrárnách a nedostatku investic do moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Ačkoli jsou formálně přijímány strategie proti klimatickým změnám a k přechodu na zelenou energii, v praxi se nadále setrvává u neefektivního a špinavého lignitu, což způsobuje enormní znečištění ovzduší, ohrožující nejen kvalitu životního prostředí, ale také zdraví obyvatel. Dokumenty jako Integrovaný národní energetický a klimatický plán (INEKP) zatím zůstávají spíše deklarativní, bez konkrétních opatření, jasných termínů a dostatečných rozpočtů. Tato nejasná situace zároveň ohrožuje budoucnost tisíců pracovníků v těžebním sektoru a regionech závislých na uhlí. Energetická politika a klimatické cíle se navíc vzájemně rozcházejí — zatímco se usiluje o snižování emisí skleníkových plynů, energetický sektor se snaží udržet stabilitu dodávek, často i za cenu improvizací, jako je míchání bahna a topného oleje s nekvalitním uhlím, aby tepelné elektrárny zůstaly v provozu – toto jednání navíc v zimě 2021/2022 vyústilo v poruchy tepelných elektráren a nutnosti nákupu drahé dovozové energie. Přestože Srbsko disponuje značným potenciálem pro zlepšení energetické účinnosti a rozvoj obnovitelných zdrojů, dosavadní přístup připomíná spíše nekonečné „vytváření plánů pro plánování“ než skutečný přechod k udržitelnějšímu a ekologičtějšímu energetickému systému, který by zemi umožnil přiblížit se klimatické neutralitě do roku 2050.
Článek Mirjany Stevanović vyšel za podpory projektu Posílení kapacit srbských nezávislých médií v informování o výzvách zelené transformace na portálu Demostat. Přečíst si jej můžete v srbském originále zde.
