V důsledku financializace bydlení v posledních dekádách rostou ceny bydlení napříč kontinentem výrazně rychleji než mzdy, což vede k alarmujícím sociálním důsledkům. Tento jev proměnil bydlení v nájmu, které by mělo být flexibilní volbou, v hlavní rizikový faktor chudoby v ČR (47 % nájemních rodin je v příjmové chudobě), ale i v rámci celé EU. V roce 2023 žil každý desátý obyvatel EU v domácnosti, která se potýkala s nadměrnými náklady na bydlení, tedy na bydlení vynakládala více než 40 % svých příjmů.
Tuto eskalující krizi podtrhuje i fakt, že v roce 2024 byl vůbec poprvé v historii jmenován evropský komisař pro energii a bydlení, pod jehož vedením vzniká první Evropský plán pro finančně dostupné bydlení (European Affordable Housing Plan).
Kapitolou "Jak řešit energetickou chudobu a dopad ETS2 v jednom?" do souhrnné analýzy "Nájmy, energie, daně, dávky, veřejná výstavba: Řešení krize bydlení existují" vydaného Platformou pro sociální bydlení, z. s. přispěla Kristina Zindulková.
