Přechod z uhlí na obnovitelné zdroje energie v rámci zelené transofrmace v Srbsku by mohlo ohrozit desítky tisíc pracovních míst a celé komunity, které jsou ekonomicky závislé na příjmech z práce v dolech i energiích z tepelných elektráren. Kromě ztráty zaměstnání se velká část populace již nyní potýká s energetickou chudobou – zhruba deset procent domácností nemá dostatečně vyhřátý domov a čtvrtina nemůže pravidelně platit účty. Bez silné sociální podpory, plánování a investic do nových pracovních míst by zelená transformace mohla dále prohloubit nerovnosti.
Největšími překážkami jsou nedůvěra v instituce, nedostatek informací a nejasné plány státu. Přijatý Akční plán pro spravedlivou transformaci neobsahuje konkrétní opatření a do značné míry závisí na rozhodnutích Elektroenergetické společnosti Srbska, a proto organizace občanské společnosti požadují nový plán se zapojením místních komunit.
Uzavření dolů a elektráren se dotýká zejména mužů, kteří přicházejí o stabilní zaměstnání, ale take žen často pracujících v nejistých zaměstnáních či mladých lidí, kteří stale častěji odcházejí do větších měst. Bez systémové podpory, mohou být celé regiony ponechány bez budoucnosti.
Důvěru dále oslabují projekty malých vodních elektráren a plány na těžbu lithia v údolí Jadry, prezentované jako „zelené“, ale ve skutečnosti škodlivé pro přírodu a místní komunity. Zkušenosti ukazují, že spravedlivé transformace lze dosáhnout pouze tehdy, je-li včas naplánována, poskytuje finanční prostředky na sociální zabezpečení a umožňuje účast občanů, odborů i odborné veřejnosti. Pak uzavření tepelných elektráren nemusí znamenat ztrátu, ale šanci na zdravější a spravedlivější společnost.
Článek Anji Anđušić vyšel za podpory projektu Posílení kapacit srbských nezávislých médií v informování o výzvách zelené transformace v tištěné verzi magazínu Liceulice.
