Svobodné volby s sebou přinesly politizaci různých společnosti, jakož i řady společenských témat. Jak se ukazuje na zkušenosti z prvního roku působení islamistů v politice, přímá politická zodpovědnost vede islamisty různých proudů spíše k pragmatickému a neideologickému, ale i hegemonickému chování, přičemž hlavní výzvy zůstávají ty samé: překonání autoritářského dědictví a institucionální reformy.
Islamistické strany Severní Afriky u moci: kontext vládnutí a první bilance
Research paper Zory Hesové se věnuje islamistickým stranám. Rok a půl po začátku arabského jara má Tunisko islamistického premiéra a Egypt islamistického prezidenta. Otázka, zda je islamismus kompatibilní s demokracií se už neklade: v situaci reislamizovaných společností, ve kterých islamismus představuje jediné masové společenské hnutí, ne-li přímo hegemonickou politickou sílu, jsou demokratizace a zapojení islamistů do politiky dvě strany téže mince. Otázka se klade jinak: do jaké míry budou islamisté schopni se ujmout konstruktivního vládnutí, včetně nutných reforem?
Zora Hesová |
