Nová srovnávací studie odhalila, že Čína využívá cílenou kombinaci „cukru a biče“ k posílení svého vlivu ve středoevropských zemích. Zjištění ukazují, že Čína neuplatňuje vůči České republice, Polsku, Maďarsku a Slovensku jednotný přístup, ale při utváření své strategie a taktiky v regionu vychází z odlišných místních politických poměrů, stávajícího geopolitického postavení a úrovně bilaterálních vztahů. Studii realizoval projekt MapInfluenCE a zahrnovala společný výzkum v těchto čtyřech středoevropských zemích.
Porozumění čínské strategii „cukru a biče“ ve střední Evropě je obzvláště důležité po oznámení, že předseda českého Senátu Miloš Vystrčil plánuje v srpnu 2020 navštívit Tchaj-wan. Otázka, zda Čína podnikne odvetné kroky proti České republice a jakým způsobem, je nyní v Praze palčivým tématem.
Tato rozsáhlá studie, která zmapovala strategii a taktický přístup Číny ve střední Evropě za posledních patnáct let, ukazuje, že kombinace „cukru“ a „biče“ se v rámci regionu značně liší. V Maďarsku Čína udržovala vztahy výhradně pomocí „cukru“, aniž by musela použít „bič“. V Polsku používala hlavně „cukr“, zatímco v České republice, státě s tradicí odporu vůči Číně, čínská strana a stát používaly kombinaci „cukru“ a v poslední době stále častěji i „biče“. Ze specifických důvodů je vliv Číny na Slovensku na takové úrovni, že pojem „cukru“ a „biče“ se uplatňuje pouze omezeně, protože Peking zůstává nadále mimo geopolitické zájmy této země.
Tyto vztahy nejsou jednostranné a ve skutečnosti je to zájem středoevropských států a jejich politických a ekonomických elit přilákat pozornost Číny, který vytvořil příležitosti pro vstup a rozkvět čínského vlivu v regionu.
Autoři reportu MapInfluenCE tvrdí, že k vyvážení dopadů čínských vlivových kampaní v regionu musí jak jednotlivé státy, tak Evropská unie zintenzivnit své aktivity. Mezi doporučení patří zvýšení transparentnosti ve všech kontaktech s Čínou, vypracování strategie jednotlivých zemí vůči Číně, vytvoření a poskytnutí pokynů pro regiony, provincie a obce ohledně toho, jak jednat s čínskými protějšky, posílení dohledu nad zapojením politických a podnikatelských elit do lobbingu souvisejícího s Čínou a investice do nezávislého žurnalismu a odborné analýzy Číny s cílem šířit povědomí široké veřejnosti o otázkách souvisejících s Čínou.
Závěry zprávy potvrzují naléhavou nutnost chránit zdraví domácích demokratických institucí v celé střední Evropě. Jak je patrné z četných příkladů, prostředí, v němž vzkvétá rent-seeking a korupce, vytváří živnou půdu pro erozi způsobenou čínským vlivem.
Čtyři středoevropské státy musí zaujmout sebevědomý, realistický a do budoucna orientovaný politický postoj, který pokryje všechny aspekty vztahů s Čínou, včetně otázek lidských práv a globálních norem. Tyto středoevropské státy by se neměly bát vyslovit vůči Číně kritiku – Čína má totiž nad těmito zeměmi pouze omezený ekonomický a zanedbatelný politický či vojenský vliv. Vzhledem k tomu, že velká část čínského vlivu pramení z vnímané ekonomické převahy a (často nesplněných) slibů ekonomických výhod, musí EU zahájit lepší informační kampaně po celém kontinentu, aby si její občané uvědomili výhody, hodnoty a ekonomickou sílu Unie.
