Česká republika se v přepočtu na obyvatele řadí mezi největší historické producenty emisí skleníkových plynů na světě. Z fondů Evropské unie finance na vlastní opatření spojená s dopady změny klimatu přijímá stamiliardy korun, zranitelným zemím však doposud přispívala jen velmi omezeně.
O tématu klimatických financí se diskutuje dlouhodobě a nebylo tomu jinak ani na Konferenci OSN o změně klimatu (COP27) v roce 2022. Premiér Petr Fiala v egyptském Šarm aš-Šajchu oznámil obnovení příspěvku České republiky do Zeleného klimatického fondu, mezinárodního fondu zřízeného na financování klimatických opatření v méně rozvinutých zemích světa. Česko by mělo v letech 2024-2027 přispívat 1 milion amerických dolarů ročně.
Bude nový slib z COP27 stačit? Kolik peněz Česko rozvojovým zemím na opatření spojená se změnou klimatu přispívá? A co by pro Českou republiku znamenalo navyšování klimatických financí z pohledu mezinárodní reputace?
Odpovědi nabízí factsheet, který byl připraven v rámci projektu Aklimatizace, podpořeného Heinrich Böll Stiftung.
