V této souvislosti je tedy o to důležitější sledovat, analyzovat a monitorovat provádění regulačního rámce dohodnutého na úrovni EU mezi Evropskou komisí a sociálními platformami zvaného „Code of Practice against Disinformation“ (CoP). V případě české volební kampaně do Evropského parlamentu v roce 2019 znamenal CoP důležitý první krok ve směru k posílení transparentnosti digitální politické reklamy, zejména díky zavedení tzv. registrů online reklam (ad libraries). Kromě toho CoP pomohl uživatelům (a potenciálním voličům) snáze rozpoznat politickou reklamu online, získat více informací o tzv. mikrotargetingu či umožnil poskytnout více informací o digitální politické reklamě výzkumníkům. Přesto to všechno vykazuje tato regulace některé systémové i dílčí problémy jednotlivých platforem, na které se tato práce v českém kontextu snaží upozornit.
Hlavním cílem této případové studie je tedy poskytnout zpětnou vazbu k implementaci CoP v České republice a její předvolební kampani do Evropského parlamentu v roce 2019 a poukázat na některá specifika digitální politické reklamy v ČR. Nakonec tento výzkum také nabízí příklady konkrétních řešení a doporučení pro české a evropské zákonodárce za účelem dalšího zefektivnění regulace digitálního politického marketingu, a to jak na úrovni českého rozhodovacího procesu, tak v EU.
Výzkum proběhl v rámci projektu „Virtual Insanity: The need for trasnparency in digital political advertising“. Projekt je podpořen iniciativou Civitates a realizuje ho European Partnership for Democracy ve spolupráci s AMO, Netherlands Helsinki Committee a European Association for Local Democracy.
