Evropa je dlouhodobě cílem hybridních útoků nepřátelských aktérů. Ty sice zůstávají pod prahem pro reakci NATO podle článku 5, usilují ale o zásadní narušení odolnosti demokratických zemí. Jak se proti nim můžeme bránit a kde jsou silné stránky, které Evropa může využít? I o tom jsme hovořily s ředitelkou Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami (Hybrid CoE) Teijou Tiilikainen. Partnerem debaty bylo Velvyslanectví Finska v Praze, v jehož prostorách akce proběhla.
Státní aktéři – zejména Rusko a Čína – při snaze o narušení evropské odolnosti sledují jasnou strategii a snaží se využívat domácích témat, která demokratické společnosti řeší. Mezi ta patří migrace, ekonomické rozdíly, ale i identitární dělící linie – mezi nimi i genderová nerovnost. Často tak dochází k využívání hodnot, na kterých demokratické společnosti fungují – ty lze ale zároveň považovat za jejich silné stránky. Často zmiňovaným příkladem společnosti, která prokazuje mimořádnou odolnost, zatímco již pátým rokem čelí ruské agresi, je Ukrajina. Během debaty jsme se věnovaly i tomu, jak může Evropa aktivněji a efektivněji prosazovat demokracii ve světě a působit tak proti rozšiřování vlivu nedemokratických aktérů.
