Beranův pojízdný cirkus: Besedy o větrných elektrárnách ovládlo PRO

Beran a Noveský společně vystupovali na více než 30 procentech všech analyzovaných akcí. Alespoň jeden z nich byl přítomen na 21 z 37 analyzovaných besed, tedy na 56 procentech. To z nich činí dominantní a téměř neoddělitelný tandem. Výrazný nepoměr mezi velkým počtem lokálních organizátorů a velmi malým počtem klíčových řečníků dobře ilustruje, že nejde o spontánní lokální odpor, nýbrž o strategicky řízenou kampaň, jejímž cílem je hlavně zpomalení procesu dekarbonizace. Česká data dokládají obecnější evropský trend koordinovaných dezinformačních kampaní vůči obnovitelným zdrojům, jež ve svém důsledku ohrožují energetickou bezpečnost, podkopávají důvěru v instituce a zpomalují odklon od fosilních zdrojů. 

Jak už bylo popsáno v dřívějším paperu AMO, zásadní vliv na formování diskuse o větrné energetice v malých českých obcích a lokálních „protivětrných“ spolcích měl slovenský web Zapravdu.sk s jeho hlavními tvářemi Danielem Máčovským a Katarínou Ondrušovou. Právě oni poskytli českým iniciativám prvotní podporu v podobě argumentační báze a procesního know-how. A v klíčové míře vnesli do českého prostředí narativy známé i z jiných zemí, především z Německa: o domnělých zdravotních rizicích větrných elektráren, negativních ekologických dopadech nebo ekonomické neefektivitě. To vše zaobaleno do národovecké terminologie typické pro krajní pravici napříč Evropou. 

Ačkoli slovenská aktivistka Katarína Ondrušová ze spolku Pokojný vietor byla od podzimu 2025 častým hostem besed v českých obcích, nyní na nich vystupuje sporadicky (naposledy zřejmě v Linharticích u Moravské Třebové koncem dubna 2026). Její roli však plně nahrazují nově mobilizovaní čeští řečníci, obvykle seniorní energetici, velmi často vystupující v dezinformačních médiích jako Parlamentní listy nebo Raptor TV. To má zjevný dopad na rámování těchto besed před publikem: zatímco Katarína Ondrušová byla představována jako občanská aktivistka a argumentovala hlavně údajnými zdravotními riziky, nyní dominantní řečníci Ivan Noveský a Hynek Beran jsou prezentováni výhradně jako energetičtí experti s patřičnými statusovými symboly v podobě titulů a dřívějších funkcí. Jejich afiliace k populistickým stranám bývá záměrně zastírána, aby debata mohla být rámována jako ‚setkání s odborníky'. 

Hlavním smyslem tohoto textu je analýza struktury řečníků na besedách o výstavbě větrných elektráren v malých českých obcích, iniciovaných jejich odpůrci (podrobněji dále). Na tyto debaty se zaměřujeme z několika důvodů: 1) Ačkoli se nejedná o zcela nový fenomén, jejich počet od podzimu 2025 v ČR výrazně narůstá, 2) Intenzita těchto akcí a struktura řečníků napovídají, že jde o koordinovanou akci, jež má diskreditovat obnovitelné zdroje jako takové, 3) Tyto platformy „alternativní expertízy“ často exponují řečníky, kteří šíří dezinformace či zavádějící informace, a tím informované rozhodování znemožňují.

Organizování „protivětrných“ besed na lokální úrovni výrazněji posílilo od února 2026. Dopad těchto besed byl přitom vícerozměrný: mobilizovaly lokální protivětrné spolky, umožňovaly přesvědčit místní „mlčící většinu“, podporovaly síťování a prostřednictvím zveřejňovaných záznamů zviditelňovaly lokální protivětrný odpor na národní úrovni (záznamy besed přináší soustavně Raptor TV a kanál Petra Bureše).

Od velké petice ke Krajině lidí

V poslední době lze u českého anti-VTE hnutí vysledovat několik milníků, které jej kvalitativně odlišují od minulých, spíše rozptýlených podob odporu: 

1. V říjnu 2025 v době sněmovních voleb proběhlo 18 referend o výstavbě větrných elektráren, celkem v 7 krajích. Výsledek byl těsný: 8 obcí hlasovalo pro, 10 proti. To celkově vedlo k aktivizaci odpůrců a jejich propojení napříč regiony. 
2. Prvním velkým výsledkem celostátního síťování spolků byla petice za revizi zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie (č. 249/2025 Sb.), která byla zveřejněna koncem ledna 2026. I když nebyla úspěšná natolik jako srovnatelná slovenská petice, získala 14 tisíc podpisů. Výzvy k jejímu podpisu se šířily napříč mnoha spolky, což prohloubilo jejich aktivizaci.
3. K šíření dezinformací a aktivizaci spolků přispěla sílící medializace a participace nových aktérů (mimoparlamentních stran). Od února do května 2026 vzniklo odhadem 20 nových Facebookových stránek a 10 webů protivětrných spolků. 
4. Od února 2026 se medializaci protivětrného odporu začala výrazněji věnovat média dezinformačního okruhu - Parlamentní listy, Raptor TV, Youtube Petr Bureš, Protiproud, Incorrect, Dezoláti na drátě apod. Ta se později angažovala také v produkci „instruktážních“ a mobilizačních videí. 
5. V polovině dubna vznikl nový celostátní spolek Krajina lidí, iniciovaný energetikem Hynkem Beranem (spolupráce s PRO, dříve SPD, či JASAN). Slouží ke koordinaci lokálních akcí a poskytuje expertní podporu místním odpůrcům. Jeho aktivita posílila v souvislosti s vrcholícím připomínkovým řízením k akceleračním zónám. 

Ačkoli o potřebě celostátního propojení různých spolků se v protivětrném hnutí hovořilo už od podzimu 2025, konkrétnější obrysy získalo až se vznikem zastřešujícího spolku Krajina lidí. Parlamentní listy o něm poprvé informovaly 19. dubna 2026 v rozhovoru se zakladatelem, energetikem Hynkem Beranem. Ve skutečnosti dle rejstříku firem spolek vznikl 4. května přejmenováním staršího Spolku pro ochranu spotřebitelů energie a komunitní energie – zřejmě málo aktivního think tanku zaměřeného na konzultace v oblasti energetiky a ekologie. Oba spolky sídlí na stejné adrese jako Beranův jiný „think-tank“ Česká společnost pro energetiku (ČSEN). Ten v minulosti propagoval zejména využití jaderné energetiky. V současnosti tento spolek používá Beran hlavně jako odbornou záštitu při stížnostech vládě a dalším úřadům ve věci obnovitelných zdrojů. 

Krajina lidí propojuje různé, už dříve existující lokální spolky a tvrdí o sobě, že má zastoupení ve všech krajích. Patří k nim například iniciativa Úpicko bez větrných gigantů (Trutnovsko). V Krajině lidé se lokální občanské iniciativy propojují s energetickými experty zpochybňujícími přínosy obnovitelných zdrojů, ale také „influencery“ známými z dezinformačních kanálů. Hlavním smyslem je informační a právní podpora místním aktivistům proti VTE a koordinace jejich aktivit. Ačkoli na svém webu i vizualitou odkazuje k ekologickému hnutí (např. i citáty Davida Attenborougha), je proti většímu uplatnění obnovitelných zdrojů (mimo čistě osobního využití např. na střechách či zahradách) a propaguje hlavně jadernou energetiku. Logo Krajiny lidí se objevuje na řadě pozvánek na besedy odpůrců v regionech. 

Krajina lidí na oficiálních kanálech neuvádí konkrétní členy, nicméně dominantní roli mají dle rejstříků energetici Hynek Beran (předseda výboru) a Ivan Noveský s Václavem Stránským (členové výboru). Z dostupných záznamů besed v regionech vyplývá, že spolek spolupracuje se známými slovenskými protivětrnými aktivisty, Danielem Máčovským a Katarínou Ondrušovou (ta jako jedna z prvních přispěla na transparentní účet spolkua Ivan Noveský ji na debatě Spolku Svatopluk označil za členku). 

Dalším členem je Bronislav Sedláček, který často „besedy odborníků“ v regionech moderuje. Jde o spoluzakladatele prorusky orientované mimoparlamentní strany JASAN a častého moderátora různých dezinformačních akcí. Profiluje se jako „politická oběť progresivismu“, neboť za své působení na dezinformační scéně byl údajně přinucen k odchodu z elektrotechnické školy, kde jako učitel pracoval. Působív Národní domobraně. 

Se spolkem spolupracoval také zahradní architekt Milan Třasoň z Tovačova, vystupující pod pseudonymem Milan GT Gabriel. Dlouhodobě provozuje dezinformační kanál Dezoláti na drátě a nově také profil VTE Odboj.cz, kde šíří dezinformace o OZE. Zajímavostí je, že dle svých vyjádření Třasoň údajně připravuje vlastní „nezávislý“ systém měření infrazvuku, vyvíjený se zaměstnanci Univerzity Palackého Josefem Kapitánem a Tomášem Fürstem, kteří jsou známí jako klimaskeptici. Třasoň nedávno založil svůj vlastní „protivětrný“ spolek Chraň svůj domov.

Podle rozhovoru pro Naši pravdu s Krajinou lidí spolupracuje také Marek Obrtel, vojenský lékař a velitel Národní domobrany. Specifickým druhem expertízy přispívají senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (právo) a imunolog Jaroslav Turánek (infrazvuk, zdraví), což ukazuje na kontinuitu anti-VTE odporu a někdejší opozice vůči pandemickým opatřením. 

Otráví krávy, dům už neprodáte

Besedy iniciované odpůrci v regionech nyní vykazují stabilní a vcelku předvídatelný scénář. Setkání obvykle otevírá moderátor varováním, že obec se nachází v akutním ohrožení a místní lidé mají poslední šanci se bránit. Moderátor typu Bronislava Sedláčka (JASAN, Národní domobrana) často začíná setkání zdůrazněním naléhavosti situace a zarámováním akce jako předložení „druhé strany mince“, nebo představením panelistů jako „nezávislého fóra“. Neopomene publikum postrašit hned v úvodu, např. poklesem ceny nemovitostí či dopadem na zdraví. Ve Starých Heřminovechvaroval před dopady na zvěř a dobytek: „Jestli si myslíte, že to nebude mít vliv na krávy a na váš dobytek, který tady máte, a že se to nedostane až do vás tyhlety takzvané PFAS látky, tak to se bohužel velice mýlíte.“ 

Beseda je obvykle rozčleněna do tematických bloků – energetické souvislosti, sociální, zdravotní a ekologické dopady. Mluvčí si neoponují a vytvářejí iluzi konsensu o principiální škodlivosti OZE (což je v rozporu se skutečným odborným konsensem), nemá tedy jít o nijak vyváženou debatu. 

Hynek Beran a Ivan Noveský jako zakladatelé Krajiny lidí jsou téměř neměnnou součástí besed. Jejich role se doplňují. Noveský nálepkuje OZE jako „občasné“ zdroje a snaží se je popsat jako bezpečnostní a ekonomické riziko, v kontrastu k současným analýzám, jež zdůrazňujípřednosti decentralizace a využití domácích zdrojů tváří v tvář globální nestabilitě. V poslední době přibyla nová argumentační linie: Noveský akcentuje trestněprávní odpovědnost starostů při dopadu větrných elektráren na zdraví a majetek, a zdravotní dopady infrazvuku – argumenty převzaté zejména od Kataríny Ondrušové. Také Beran obvykle zdůrazňuje údajné skryté náklady OZE a negativní dopady na energetickou infrastrukturu. Opakujícím se motivem jsou domnělé negativní sociální dopady výstavby VTE, od poklesu cen nemovitostí, přes růst cen energií po energetickou chudobu. Negativní sociální dopady OZE jsou přitom často šířeným mýtem; ačkoli počáteční investice jsou vyšší, z dlouhodobého hlediska diverzifikace zdrojů zvyšuje energetickou bezpečnost, snižuje závislost na dovozu a omezuje energetickou chudobu. Dopad na cenu nemovitostí byl vyvrácen i v českém kontextu. 

Ideu posílení energetické bezpečnosti prostřednictvím OZE Beran zcela obrací, když např. na debatě v Mimoni říká: „Když říkáme, že proti ruské agresi na Krymu budeme bojovat energetickou chudobou a nestabilitou našich soustav a blackouty, tak z takovéto strategie Evropské unie musí mít Vladimír Vladimirovič Putin opravdu radost.“ Beran za jediné schůdné řešení považuje stavění dalších bloků jaderných elektráren. 

Tento teoretický základ následně emočně umocňuje osobní svědectví přímých „obětí“, které popisují „nesnesitelný“ život v blízkosti stávajících větrných elektráren. Tuto roli obvykle sehrává Radek Maus z Javoří u Mohelnice - případ, který popsaly Seznam Zprávy, považují ekologická hnutí i developeři za extrémní a nesrovnatelný s provozem vhodně umístěných turbín.

V závislosti na tom, jak se k projektům staví místní samospráva, pak řečníci buď chválí vstřícné starosty, nebo naopak tvrdě „grilují“ zastupitele, kteří již smlouvy s investory podepsali, přičemž se otevřeně operuje s jejich osobní trestněprávní odpovědností. Pokud ze strany přítomných starostů zazní nesouhlas s řečníky – požadavek vyváženější debaty nebo obhajoba přínosů obnovitelných zdrojů – jsou obvykle uzemněni odkazem na skryté finanční zájmy nebo nekompetentnost. Publikum těchto akcí v dotazech mnohdy vyjadřuje strach a obavy z výstavby. Pokud se ovšem objeví nesouhlas s panelisty, tazatelé jsou zpravidla umlčováni nebo je zpochybněna jejich důvěryhodnost jako „laické výkřiky".

Celou atmosférou setkání prostupuje silný narativ „my versus oni“, který odpor proti větrným parkům povyšuje na boj obyčejných lidí za svobodu a zdraví proti zkorumpovanému státu, Evropské unii a takzvané „větrné mafii“.

Osoby a obsazení

V obcích s uvažovanou výstavbou se v přípravném procesu koná obvykle více veřejných slyšení či diskusí s občany. Mohou být iniciovány vedením obce, opozicí, investorem nebo lokálními občanskými skupinami. Povaha či složení řečníků těchto besed bývá různá a často mohou mít velký význam v rozhodující plánovací fázi, tedy například před blížícím se referendem, nebo při mobilizaci před peticemi, jež mají referendum vyvolat. Z povahy věci tedy mají tyto akce vždy do určité míry přesvědčovací charakter. V ideálním případě by ovšem měly poskytnout vodítko pro informované rozhodování občanů, resp. voličů. 

Základním předpokladem úspěchu besed organizovaných protivětrnými aktivisty je udržovat dojem nestranické, odborné, či dokonce ekologické akce. Z tohoto důvodu na pozvánkách, plakátech ani na samotných besedách nebývají uváděny stranické afiliace vystupujících mluvčích a většinou je ani explicitně strany nepořádají – neboť by to narušilo image „setkání odborníků". Výjimkou byly zhruba tři akce organizované regionálními buňkami PRO. Takto je například Hynek Beran označen za „nezávislého odborníka" na pozvánce v Trutnově ze dne 21. 5., Ivan Noveský je představen jako „zakladatel ERÚ" bez afiliace k PRO na pozvánce v Loukově ze dne 26. 5., Marek Obrtel a Vladimír Zlínský jako „lékaři" bez afiliace k Národní domobraně, ČSNS, respektive SPD na pozvánkách v Blatné ze dne 16. 5. a v Loukově ze dne 26. 5.

Dojem setkání nezávislých expertů se rozpadne, pokud popíšeme strukturu nejčastějších řečníků „protivětrných“ besed v regionech a k většině mluvčích přiřadíme jejich politické afiliace. K tomu nám poslouží námi sestavená databáze 37 mimopražských besed s identifikovanými řečníky z období srpen 2025 až květen 2026.

Analýza afiliací řečníků odhaluje, že jádro protivětrného hnutí je tvořeno úzkou aliancí. Většina řečníků je spjata s populistickými stranami, které vyzdvihují zásadní význam jaderné energetiky a zpochybňují nutnost odklonu od fosilních zdrojů. Dominantní je blok PRO (Hynek Beran, Ivan Noveský, Roman Čada) a JASAN (Bronislav Sedláček, Jaroslav Novák, Vladimír Štěpán). Tito aktéři, často s pozadím v dezinformačních médiích, tvoří hlavní páteř besed. Je zde patrný význam slovenského dezinformačního importu (častá vystoupení Kataríny Ondrušové) a dalších zájmových skupin akcentujících jádro a fosilní zdroje (Realistická ekologie a energetika). Zapojení osobností jako Jana Zwyrtek Hamplová (NEZ), Marek Obrtel (Národní domobrana, ČSNS) nebo Jan Sedláček (Národní demokracie) ukazuje na širší propojení s dezinformační scénou, či krajní pravicí. Zmíněný Radek Maus je často využíván jako příklad „oběti“ VTE. 

Síťová analýza vazeb mezi řečníky potvrzuje, že hnutí není rozptýlené, ale vysoce provázané. Naše data ukazují, že dvojice Hynek Beran a Ivan Noveský spolu vystupovala minimálně na 12 besedách z 37, což je nejsilnější vazba v celé síti a doklad jejich sehrané spolupráce. Společné vystupování jim umožňuje vzájemně se doplňovat, legitimizovat své argumenty a posilovat si pozici před publikem. Hynek Beran, který je v grafu identifikován jako NEZ (s podporou PRO), vykazuje nejvyšší míru tzv. betweenness centrality, což znamená, že funguje jako klíčový „most“ propojující různé části sítě. Jeho role zakladatele spolku Krajina lidí je tak v datech jasně kvantifikována – je ústředním prvkem, bez kterého by se síť rozpadla na izolované skupinky. Tato struktura umožňuje efektivní šíření jednotných narativů a koordinaci aktivit napříč regiony.

Vliv strany PRO na šíření mýtů o VTE je nezpochybnitelný. Její předseda Jindřich Rajchl toto téma rámoval jako jeden z prvních, zhruba od ledna 2025, i když zpočátku bez větší odezvy v protivětrných lokálních skupinách. Místní buňky PRO pořádaly besedy kritické k větrným elektrárnám letos přibližně ve třech případech, občas ve spojení s jinými tématy dezinformační scény – například chemtrails. Zásadní je ale zprostředkovaný vliv: nejčastější řečníci na regionálních akcích odpůrců, Beran a Noveský, jsou se stranou PRO úzce spjati. Noveský je jejím členem a odborným garantem, Beran s ní často spolupracuje na akcích. Jakýmsi ideovým shrnutím postoje strany k fosilním zdrojům byla konference Strategická surovina: české uhlí, pořádaná začátkem května Jindřichem Rajchlem ve Sněmovně. 

Když ruský plyn vám nevoní…

Častými řečníky na protivětrných debatách v regionech jsou také zástupci strany JASAN (Jasný Signál Nezávislých). Jde o marginální mimoparlamentní stranu, založenou v roce 2023. Ve sněmovních volbách 2025 získala necelých pět tisíc hlasů (0,08 %). Strana dle programu usiluje o „řízené vystoupení z EU" a také z NATO, které má být nahrazeno „ozbrojenou neutralitou" na základě domobrany. V oblasti energetické politiky akcentuje jadernou a uhelnou energetiku a zrušení podpory obnovitelným zdrojům. Dovoz ruského plynu strana považuje za klíč k zajištění „dostupné, spolehlivé a výhodné“ energie. VTE vykresluje jako nestabilní a drahou. V klipuzveřejněném na kanálech hnutí 14. května 2026 AI generovaný hlas zpívá: „Máme pro vás řešení. Když ruský plyn vám nevoní, tak budem jezdit na koni! My vysíláme Jasný Signál Nezávislých.“ 

Hnutí dle svých vyjádření usiluje o sjednocení občanského odporu proti VTE a hodlá jej podporovat odborně i právně. Předseda JASANu, energetik Vladimír Štěpán, je dlouhodobým kritikem protiruských sankcí a dlouhodobě propagoval dokončení plynovodu Nord Stream 2. Je velmi frekventovaným hostem dezinformačního YT kanálu Petra Bureše a dalších. Strana se prezentuje jako „hnutí odborníků“, v jejích řadách či mezi spolupracovníky je vícero seniorních energetiků, kteří zpochybňují relevanci CO2 pro změnu klimatu a akcentují prioritní využití jaderné energetiky. Patří sem například Jaroslav Novák, Hynek Beran a Ivan Noveský, přičemž dva posledně jmenovaní dnes spolupracují zejména se stranou PRO. Spoluzakladatelem JASANu je bývalý učitel Bronislav Sedláček, který aktuálně často moderuje besedy odpůrců větrné energetiky.  

Vedle už zmíněných nejčastějších řečníků na „protivětrných“ besedách v datech krystalizují také některé afinitní skupiny podobného ideologického ražení, které takto rámovaným debatám poskytují zázemí nebo řečníky. 

Je to například Spolek Svatopluk, který k tématu uspořádal dvě debaty v regionech a jednu větší v Praze. Jeho předseda Petr Drulák za VTE vidí zájmy nadnárodní oligarchie a EU. Jako jedinou cestu k nápravě vidí Drulák vzpouru a radikální společenskou proměnu, kterou nazývá „změnou režimu“. Podle něj nestačí pouze lokální iniciativy, ale je nutné se zbavit celého systému. Spolek se profiluje jako ideový inkubátor SPD, PRO a STAČILO! a jeho mottem je snaha o propojení krajní levice s nacionalistickými uskupeními. Bývá poukazováno na jeho proruskou a panslavistickou orientaci, resp. fašistickou symboliku. 

Relativně častým řečníkem je Jaroslav Čížek, předseda spolku Realistická energetika a ekologie. Tento think tank je znám svou klimaskeptickou profilací a zpochybňováním antropogenních příčin změny klimatu. Jeho představitelé rovněž soustavně zpochybňují energetickou a ekonomickou efektivitu VTE. Za jedinou alternativu označují fosilní a z dlouhodobějšího hlediska hlavně jaderné zdroje. Čížek vedle dominantně energetické argumentace v poslední době převzal i mýty o infrazvuku, který přirovnávák dlouhodobému vystavení olovu nebo k formě mučení. 

Další politické uskupení - Svobodní - není v lokální mobilizaci natolik úspěšné jako PRO a jejich zástupci jsou viditelní hlavně on-line. Předseda strany Libor Vondráček byl v anti-VTE online skupinách nejcitovanějším aktérem v roce 2025. Strana koncem dubna spustila web ZastavVTE, který odpůrcům poskytuje hlavně argumentační bázi a vzorové podklady pro připomínky k akceleračním zónám. Libor Vondráček k propagaci webu přesvědčoval i starosty obcí.  

Zmiňované strany a spolky se v agendě VTE obvykle podporují a často vystupují na různých besedách společně. Ačkoli se besedy často konají pod hlavičkou lokálních spolků (identifikovali jsme desítky unikátních pořadatelů), je klíčové si uvědomit nepoměr mezi množstvím těchto lokálních iniciativ a extrémně úzkým okruhem řečníků. Z celkového počtu 71 identifikovaných řečníků se pouze devět z nich zúčastnilo čtyř a více besed. Tento nepoměr dokládá, že debata není primárně lokální, ale je řízena a personálně zajišťována z centra. Lokální spolky tak slouží spíše jako platformy pro „importovanou expertízu“, která dodává argumenty a narativy pro boj proti větrným elektrárnám. To podporuje tezi, že jde o dobře koordinovanou akci, která využívá lokální iniciativy jako fasádu pro šíření celostátní agendy.

Beran jede do Senátu

Analýza regionálních besed o větrných elektrárnách v období srpen 2025 až květen 2026 osvětluje trend, který dalece přesahuje rámec lokálních sporů o krajinu. Data dokumentují existenci organizované sítě, jejímž středobodem je tandem Hynek Beran a Ivan Noveský. Skutečnost, že na více než polovině analyzovaných akcí vystupoval alespoň jeden z nich, potvrzuje hypotézu o strategicky řízeném „pojízdném cirkusu“, který do regionů importuje hotové narativy a zdání expertního konsenzu.

Tento český ekosystém vykazuje paralely s širším evropským trendem popsaným v aktuální studii WindEurope. Ta varuje, že koordinované dezinformační kampaně nejsou jen komunikačním problémem, ale systémovým rizikem pro energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost Evropy. Je klíčové rozlišovat mezi legitimními obavami a nejistotou místních obyvatel a zastupitelů a jejich strategickým zveličováním populistickými aktéry, často s nepřiznanými zájmy. Stejně jako v jiných zemích EU, i v českém prostředí vidíme zneužívání těchto obav k šíření mýtů o zdravotních rizicích či ekonomické devastaci. Tato „paralýza racionálního rozhodování“, jak ji studie nazývá, má reálné dopady: výsledky nedávných referend a anket v obcích jsou velmi pravděpodobným důsledkem dominance těchto narativů ve veřejném prostoru.

Nadcházející podzimní komunální a senátní volby se stávají arénou, kde se dosavadní mobilizace v terénu má přetavit v politické zisky. Pointou této strategie je ohlášená kandidatura Hynka Berana do Senátu v obvodu Trutnov (údajně jako nezávislý kandidát), kterou rámuje jako přímý boj proti „větrným baronům“. Besedy tak neslouží jen k informování, ale fungují jako efektivní předvolební kampaň, která využívá struktury spolků jako Krajina lidí k budování politického kapitálu.

Pokud bude racionální debata o klíčových infrastrukturních projektech i nadále nahrazována koordinovaným šířením strachu a dezinformací, riskuje Česká republika nejen ztrátu miliardových investic a ohrožení energetické soběstačnosti, ale především erozi schopnosti činit informovaná rozhodnutí o vlastní budoucnosti. 

Poznámka k metodologii

Text čerpá z datasetu 44 mimopražských besed, iniciovaných lokálními odpůrci výstavby větrných elektráren v období srpen 2025 až květen 2026. Při analýze jsme se zaměřili především na kvantifikaci a vzájemné vztahy vystupujících řečníků. Informace o besedách byly sestaveny z pozvánek na sociálních sítích a webech a také z řady video záznamů. U části besed se nepodařilo řečníky identifikovat, proto jsme ve finále analyzovali 37 besed s úplnými informacemi o vystupujících. Limitem analýzy mohou být chybějící data, tedy besedy, o kterých nevíme, nebo o nich nejsou dostupné bližší informace. Pravděpodobně se ale jedná jen o jednotky případů.