Nabídku podporuje zejména exilový politický vůdce hnutí Hamas Chálid Mašál. Izraelské bezpečnostní služby jsou přece jen opatrnější a staví se k nabídce spíše odmítavě. Za množstvím útoků totiž nestojí jen Hamas, ale i další menší radikální organizace, především Islámský džihád.

Jenom přestávka

Příměří by navíc v podání Hamasu znamenalo pouze takzvanou „hudnu“, tedy přestávku na doplnění sil a zbraní. Pokud by opravdu začalo platit, znamenalo by další důkaz Abbásovy slabosti. Hamas by jej totiž pravděpodobně prohlásil za vlastní vítězství, podobně jako například stažení židovských osad z Gazy v roce 2005.

Proč se právě vůdci Hamasu Mašálovi tolik zamlouvá představa přestávky v ozbrojeném odporu, jejž má Hamas zakořeněn už ve své zakládající chartě? Důvody jsou nejen osobní, ale především strategické. Samotný vůdce Mašál je radikálním přívržencem boje, z exilu si stále udržuje kontrolu nad ozbrojenými složkami a ovládá jejich finanční podporu z Íránu a některých arabských zemí.

Když se v roce 2006 začaly ukazovat první potíže vlády Hamasu, Mašál dokonce prohlásil, že by mu nevadil ani návrat z politiky zpět do „ilegality“. I když to nikdo z představitelů hnutí nepřizná, militantní frakce by hudnu přivítaly hlavně a především kvůli nedostatku zbraní a personální vyčerpanosti. Od loňského převratu se totiž Hamas stará o vnitřní pořádek v celém pásmu Gazy. Musí se tak vyrovnávat s odpůrci z řad Fatahu i s nejrůznějšími ozbrojenými rodinnými klany. Svoji roli sehrávají i uzavírky hranic s Egyptem, kvůli nimž je pro Mašálovy lidi stále těžší pašovat do Gazy zbraně, munici a peníze.

Naplno do zbraně

Nedůvěra Izraele k potenciálnímu příměří je pochopitelná. Vztahy s Hamasem totiž připomínají opakující se příběh o zemi, která si vychovala vlastního nepřítele. Podobně jako USA podporovaly afghánské mudžáhedíny v boji proti Sovětskému svazu, vítal Izrael Hamas zpočátku jako opozici vůči nacionalistickému Fatahu Jásira Arafata.

Obrat nastal po první intifádě, kdy Hamas neuznal mírové dohody z Osla a přešel naplno k ozbrojenému odporu proti izraelské přítomnosti na palestinských územích. Poslední kapkou oleje do ohně pak byl loňský převrat v Gaze. Hamasu se díky němu dostaly do rukou americké zbraně, dodané původně s izraelským požehnáním Abbásovu Fatahu.

Ať se podaří příměří domluvit, či nikoli, jedno je jisté: dlouhodobě se jím nevyřeší žádné opravdu sporné téma mezi Izraelem a Palestinci, mezi něž patří otázka Jeruzaléma, palestinských uprchlíků či židovských osad na Západním břehu Jordánu.