Jako ohlédnutí se za činností AMO v roce 2016 jsme pro Vás připravili výběr z loňských článků a publikací, které byste rozhodně neměli přehlédnout.

Již podesáté jsme v Agendě pro českou zahraniční politiku zhodnotili českou diplomacii, která v roce 2015 získala známku 3+. Hlavním tématem loňského roku byla migrace. Kritizovali jsme jak postoj prezidenta Zemana, tak i rétoriku některých vládních představitelů, která se přelila do paušální kritiky evropské integrace. Naopak jsme ocenili například nastartování strategického dialogu s Německem.

Detailně jsme se věnovali také české zahraniční politice vůči vybraným prioritním regionům. Výsledkem série kulatých stolů jsou i policy papery analyzující českou politiku vůči Číně od Václava Kopeckého a Alice Rezkové, východní Evropě včetně Ruska od Pavla Havlíčka a Lyudmyly Tysyachné, Blízkému Východu včetně Turecka od Tomáše Kaválka a Německu od Zuzany Lizcové.

V loňském roce proběhl již XXI. ročník Pražského studentského summitu, vzdělávacího projektu, který pomocí simulace činnosti mezinárodních organizací ročně vzdělává více než 450 studentů vysokých, středních a letos nově i základních škol. O diplomatické simulaci a dalších vzdělávacích metodách, které Summit využívá, píšou Eva Prudilová, Filip Jelínek a Jáchym Vintr z vedení aktuálního ročníku.

„Tezi, že česká přítomnost v Damašku přispívá politickému řešení syrského neštěstí, může po více než pěti letech utopených v krvi věřit málokdo,” píše v komentáři, který se věnuje existenci českého velvyslanectví v Sýrii, Vít Dostál.

Kryštof Kruliš a Alice Rezková ve své studii analyzují aktuální trendy v oblasti ekonomické diplomacie a porovnávají národní modely vybraných států EU. Hlavní pozornost je zaměřena na způsob podpory zahraničního obchodu (zejména exportu) a příliv zahraničních investic v každé zemi.

Polsko převzalo v červenci předsednictví ve Visegrádské skupině. Z jakých východisek čerpá současná polská středoevropská politika a jaké konkrétní sektorové iniciativy se od Poláků očekávají, rozebírá Vít Dostál.

V čem se liší postoje zemí V4 k tématům, která aktuálně řeší eurozóna? Vít Dostál, Kryštof Kruliš a jejich kolegové ze střední Evropy shrnují postoje svých států k tomu, jak se změní eurozóna po odchodu Velké Británie z EU.

V červenci také proběhl summit NATO ve Varšavě. Jakub Kufčák shrnuje jeho závěry v briefing paperu, který se věnuje také přítomnosti Aliance na východě a jihu či možnostem spolupráce NATO a EU.

Islamofobie je jev, který v posledních třech letech doslova zaplavil český mediální prostor. Vytváří negativní obraz islámu a muslimů. Vzbuzuje strach a znemožňuje racionální debatu o příčinách obav i krizí, jichž je islamofobie projevem. Vhled do problematiky negativních stereotypů nabízí Zora Hesová.

Spustili jsme českou jazykovou mutaci ukrajinského webu StopFake.org, který metodou factcheckingu ověřuje fakta a vyvrací dezinformace o dění na Ukrajině. Publikujeme na něm také původní texty, jako komentář Michala Lebdušky a Lyudmyly Tysyachné o samozvaném doněckém konzulátu, a převzaté výstupy, jako je rozhovor Zuzany Lizcové s finskou novinářkou Jessikkou Aroovou.

Na počátku června vydala Evropská komise doporučení k regulování platforem sdílené/kolaborativní ekonomiky mezi něž patří např. Uber či AirBnB na vnitřním trhu EU. Výzvy spojené s tzv. sharing economy zkoumá Kryštof Kruliš.

Rakousko žilo téměř celý loňský rok prezidentskými volbami. V čem je mentalita Rakušanů jako punčový dort, glosuje ve svém článku Zuzana Lizcová.