Vyjednávání o celém balíku peněz byla nesmírně náročná. V červenci strávili státníci v jednacích místnostech čtyři dny, než se dohodli na konečné podobě rozpočtu. V listopadu pak došlo k dohodě mezi státy a Evropským parlamentem. V rámci celého balíku bylo také ustanoveno, že Evropská unie bude pečlivěji sledovat, zda příjemci prostředků nerozložili své právní soustavy do takové míry, že jsou peníze evropských daňových poplatníků bezostyšně rozkrádány. Z Česka známe hned několik případů, ve který se různé skupiny pokusily prostředky z evropských fondů krást. Byly stíhány, vyšetřovány a souzeny. Na to pamatují již fungující národní i evropské normy. Co ale dělat v zemích, kde jsou tyto skupiny napojeny na stát tak úzce, že rozkrádání policii a prokuraturu „nezajímá“ a soudy jej pak nesoudí?

S takovým úskalím si má poradit nařízení, které bylo k rozpočtu přiloženo a které umožňovalo v případě ohrožení právního státu pozastavit některým zemím vyplácení prostředků, shodne-li se na tom kvalifikovaná většina zemí. Při porušení právního státu může sice EU členské státy penalizovat již nyní, ale země se na tom musí usnést jednomyslně, což tento nástroj dělá prakticky nepoužitelným. Na to právě reagovalo nové nařízení, proti kterému se na poslední chvíli postavilo Polsko a Maďarsko a do čtvrtka kvůli tomu blokovaly dohodu o evropském rozpočtu.

Podle zpráv investigativních novinářů a whistelblowerů má skutečný problém s náležitým čerpáním evropských prostředků Maďarsko. Sítě podnikatelů napojených na vládní stranu Fidesz vytvářejí nad Dunajem novou šlechtu, která je zároveň oporou Orbánova režimu. Tzv. „chybovost“ při vyplácení evropských prostředků je v případě Maďarska velmi vysoká. Řadě evropských vlád se nechce živit tuto bezednou saň a požadovaly tak zavedení přísnějších podmínek pro odesílání peněz z Bruselu. To může znamenat pro maďarského premiéra skutečný problém. Sám to však nepřiznal ani přiznat nemůže. Argumentaci stočil do zcela jiné polohy a tvrdil, že je to celé způsob, jak se Soros, levičáci, liberálové a bruselští úředníci snaží narušit maďarské konzervativní hodnoty a že je to trest za odpor proti přijímání uprchlíků.

Případ Polska je komplikovanější. Polsko je sice stejně jako Maďarsko ve vleklém sporu s evropskými institucemi ohledně stavu právního státu, nicméně evropské prostředky tam rozhodně do černé díry nemizí. Polské veto si vynutila jedna koaliční strana, která okopává kotníky premiérovi a snaží se zajistit si voličské léno po stárnoucím Jarosławu Kaczyńském.

Dohoda, kterou na Evropské radě státy uzavřely, přináší všem nějaké malé vítězství a umožňuje aktérům neztratit tvář.

Zaprvé původní nařízení o provázání právního státu s čerpáním evropských prostředků zůstalo netknuto a po publikaci v úředním věstníku EU se stane součástí evropského práva. Bude se tak aplikovat na prostředky čerpané v rámci právě dohodnutého dlouhodobého rozpočtu EU a fondu obnovy.

Zadruhé se země domluvily, že soulad nařízení se základními smlouvami EU přezkoumá Soudní dvůr EU. Do té doby Komise žádnou proceduru podle nového nařízení nespustí. Po ukončení soudního řízení pak Evropská komise stanoví instrukce, podle kterých se s nařízením bude zacházet a bude ho aplikovat na veškeré prohřešky od začátku roku 2021, a to i retrospektivně. V jejich rámci před zahájením konání proti některému státu nechá věc vždy ještě projednat Evropskou radu.

Celý článek čtěte pod následujícím odkazem: