Tento paper se věnuje modelu „otevřené strategické autonomie“, se kterým v reakci na zkušenosti z pandemie přišla Evropská komise při vyhlášení veřejné konzultace k revizi společné obchodní politiky. Tento model podporuje asertivitu EU při posilování strategických výrobních kapacit důležitých pro její zájmy, ale zároveň potvrzuje nezbytnost otevřeně spolupracovat s partnery po celém světě. Po shrnutí programových dokumentů, ve kterých je tento model rozveden, se paper věnuje analýze zranitelnosti dodavatelských řetězců a tzv. reshoringu. Dále je pozornost věnována možnostem a limitům praktického naplňování tohoto modelu s ohledem na jeho obhajitelnost před ostatními aktéry mezinárodního obchodu. V souvislosti s tímto modelem je dále zmíněna také očekávaná iniciativa EU k reformě WTO. Poukázáno je také na to, jak mohou technologie jako digitalizace, a do budoucna také blockchain, přispět k lepšímu fungování mezinárodního obchodu, zejména s ohledem na nároky vzešlé ze zkušeností s pandemií.