Minulé pondělí do Řecka dorazily vyjednávací týmy mezinárodních věřitelů, které mají spolu s řeckou stranou určit finální podobu třetího záchranného balíku pomoci, díky kterému má země během tří let získat až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).

Události z druhé poloviny minulého týdne ale naznačily, že se jednání mohou velmi rychle zkomplikovat. Zpátečku totiž zařadil Mezinárodní měnový fond (MMF) a naplno se navíc projevil rozkol ve vládní straně Syriza, jejíž část záchranný balík odmítá.

„Riziko, že se třetí záchranný program nepodaří dojednat, stále existují, a to na obou stranách,“ řekl EurActivu analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš. Osud finanční pomoci pro silně zadluženou zemi tak závisí nejen na jednotě mezinárodních věřitelů, ale i Řecka samotného.

Měnový fond couvá

Kvůli příliš vysokému zadlužení a nedostatečnému zavádění reforem Řecko momentálně není pro finanční pomoc ze strany MMF způsobilé, proto by se na ní fond zatím neměl podílet, uvádí středeční zpráva expertů měnového fondu. Informoval o tom deník Financial Times.

Nad zapojením MFF do finanční pomoci zadlužené zemi proto visí otazníky. To se však evropským věřitelům příliš nezamlouvá. Již minulý týden se objevily například informace, že bez účasti MMF by záchranný balík pro Řecko nemusel projít v německém parlamentu.

„Věřitelé z Evropské unie by jistě chtěli při řešení problému Řecka MMF udržet, protože již tradičně býval tím ‚zlým policistou‘ a ‚tvrdil muziku‘ při vymáhání toho, k čemu se Řecko věřitelům zavázalo,“ tvrdí Kruliš.

MMF a Řecko požaduje restrukturalizaci dluhu

Razantnější postoj si však měnový fond může na rozdíl od evropských věřitelů dovolit. MMF totiž není tolik zatížen požadavky na solidaritu, jako je tomu v případě Evropské unie. Nově si ale MMF klade poměrně silné požadavky na větší udržitelnost řeckého dluhu a chce, aby evropští věřitelé jeho část restrukturalizovali.

V zakomponování nepřímé restrukturalizace dluhu do nového programu doufá hlavně Řecko.

„Jedná se o malou úpravu podmínek splácení dluhu. Mohla by být úvodem k zásadní restrukturalizaci řeckého dluhu, jak delší dobu požaduje Mezinárodní měnový fond,“ řekl řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis tamnímu listu Efimerida ton Syntakton. Země by tak podle něj měla na splacení úvěru z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) 30 let.

Pro některé věřitelské státy to ale je přijatelné jen stěží, uvádí Kruliš. „Nelze proto vyloučit ani to, že se program zhroutí na některé z evropských věřitelských zemí, kterým již s Řeky skutečně dojde trpělivost,“ řekl analytik redakci.

Kolize v Syrize

Dohoda o třetím záchranném programu se může zaseknout i kvůli neshodám ve vládní straně Syriza, problémy však mohou způsobit i opoziční strany. „Opozice již ukázala, že u citlivých reforem, jako například zrušení některých daňových úlev pro zemědělce, nehodlá podpořit vše, a něco tedy bude muset prohlasovat Syriza pouze svými silami,“ říká Kruliš.

Neshody v Syrize, jejíž část požaduje odmítnutí záchranného balíku a návrat k drachmě, vygradovaly minulý týden, premiér Alexist Tsipras proto svolal na září mimořádný sjezd strany.

„V situaci, kdy jedno křídlo Syrizy reformy zatvrzele odmítá, je mimořádný sjezd strany pro Tsiprase nezbytný,“ řekl analytik AMO s tím, že pouze tam si mohou její členové věc vzájemně vyříkat před širší stranickou základnou.

Jaký bude mít zářijové setkání vládní strany dopad na vyjednávání, se zatím dá pouze domýšlet. „Výsledkem může být obnovení jednoty ve straně, nebo její faktické rozštěpení,“ tvrdí Kruliš.

Autor: Eliška Kubátová