Hlavními aktéry jsou právě příznivci Fatahu a stoupenci islamistického Hamásu, který se po odchodu Izraelců z Gazy „polepšil“ a dotáhnul to až k volebnímu vítězství a sestavení vlády. V posledních dnech však dochází k přestřelkám, únosům a vraždám mezi ozbrojenými složkami obou hnutí. Začíná se mluvit nejen o krachu nové vlády, ale také o možnosti vypuknutí občanské války.

Proč k nepokojům a šarvátkám mezi militantními složkami Fatahu a Hamásu vlastně došlo? To je otázka, kterou si kladou i mnozí Palestinci. Vždyť máme společného nepřítele a tím je Izrael, říkají všichni od premiéra Ismaíla Haníy přes palestinské vězně až po prezidenta Mahmúda Abbáse. Realita je však složitější a roli ve vývoji situace hraje množství faktorů. Jedním z nich je skutečnost, že přestřelky se odehrávají převážně v pásmu Gazy, tedy na poměrně malém a ze všech stran uzavřeném území, kde panuje obecný pesimismus, bída a nezaměstnanost. Také proto zde často dochází k eskalaci násilí a rychlému vyhrocení sporů. Neméně důležité je také současné postavení hnutí Fatah. Tato politicko-militantní organizace držela ve svých rukou moc na palestinských územích prakticky od roku 1996, kdy v čele s Jásirem Arafatem přesvědčivě zvítězila ve volbách. Funkcionáři Fatahu stáli v čele všech vládních institucí, rozhodovali o rozdělování finančních prostředků a měli kontrolu nad bezpečnostními složkami. Tisíce jejich příslušníků se nyní těžce smiřují s faktem, že by jim měli vládnout lidé z Hamásu a udělovat jim rozkazy. Snaží se proto nejrůznějšími způsoby vyvolat střet s druhou stranou a destabilizovat situaci. Stoupenci Hamásu se zase všemožně demonstrují vlastní suverenitu a disciplínu. Nedávno například oznámili vytvoření vlastních bezpečnostních sil pro pásmo Gazy o síle asi 3 tisíc mužů. V Gaze pak dokonce uspořádali demonstraci, na které se sešli bývalí členové Brigád al-Aksá, tedy militantní složky Fatahu, s Koránem v ruce a oblečeni do tradiční barvy Hamásu – zelené. Hamásu jde tedy především o jedno: ukázat veřejnosti, že situaci mají pevně pod kontrolou a nedat najevo slabost. Přesto současná vláda stále nedokáže čelit hlavnímu problému, a tím je finanční krize. Ekonomická izolace Palestinské samosprávy způsobila, že asi 165 tisíc jejích zaměstnanců již několik měsíců nedostalo výplaty, nepřichází ani zhruba 50 milionů dolarů měsíčně z Izraele, které se vyberou na daních a clech. Samosprávě v současnosti chybí asi 100 milionů dolarů měsíčně na to, aby nezkolabovala. Finanční nedostatek se přitom dá považovat za další možnou příčinu současných nepokojů – Fatah se snaží situace využít ve svůj prospěch a ukázat neschopnost Hamásu postarat se o potravu obyvatel. Lídři Hamásu za to Fatahovce označují za zrádce a izraelské špiony, kteří nerespektují vůli lidu. Tak či tak, situace palestinské vlády je kritická. Svědčí o tom například to, že uspořádala v Gaze již několik veřejných aukcí, ve kterých bylo možné vydražit oblečení sebevražedných atentátníků. Stále více se množí i masivní demonstrace nikoli proti západu a jeho ekonomickému bojkotu, ale proti vládě, která krizi způsobila svoji nesmiřitelnou politikou a rétorikou.

Jsou tedy palestinská území na pokraji občanské války? Na první pohled se zdá, že k ní není daleko. Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že do současných střetů je zapojeno poměrně malé procento ozbrojenců a většina obyvatelstva není natolik názorově vyhraněna, aby došlo k masivnímu vypuknutí násilí. Navíc nelze počítat ani s etnickými či náboženskými rozdíly, jako tomu bylo například v případě války v Libanonu.

Světlo do celé situace mohlo vnést čtvrteční setkání Mahmúda Abbáse s lídry Hamásu, ovšem podle ohlasů jeho účastníků se společnou řeč najít nepodařilo. Naopak. Abbás, který potřebuje před plánovaným obnovením jednání s Izraelem silný image, pohrozil referendem o budoucím uspořádání státu, pokud se militantní frakce mezi sebou neusmíří do deseti dnů. Ke smíru již vyzývají i členové Hamásu a apelují na imámy v mešitách, aby přestaly šířit mezifrakční nenávist. Fatah však trvá na svém názoru, že Hamás se chová neústupně a fanaticky, někteří jeho poslanci dokonce předpovídají kolaps vlády do konce letošního roku. Situace je tedy více než složitá. Pokud totiž k referendu a možná i odstavení Hamásu od moci dojde, boje mohou ještě zesílit a přenést se i na Západní břeh Jordánu. Nezbývá tedy než doufat v Abbásovu když ne sílu, tak alespoň schopnost vyjednávat mezi frakcemi. Plánovaným rozhovorům s Izraelem by uklidnění situace jistě jen prospělo.