Tak jasně ještě prezidentské volby na Ukrajině nikdy nedopadly. Byznysmen Petr Porošenko pravděpodobně získal v nedělním hlasování nadpoloviční většinu hlasů hned v prvním kole a zřejmě se tak stane novou hlavou ukrajinského státu.

Pravděpodobný prezident Porošenko už uvedl, že se chce co nejdříve setkat s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. „Bez účasti Ruska není možné vážně mluvit o bezpečnosti v našem regionu,“ řekl Petr Porošenko agentuře Interfax. Vladimír Putin již v pátek oznámil, že výsledky ukrajinských voleb bude respektovat a s novou vládou bude spolupracovat.

Hlavní prioritou Porošenka je podle jeho slov „jednotná, silná a nefederální“ Ukrajina. Připojení Krymu k Rusku prý nikdy neuzná. Konflikt s Moskvou označuje za globální problém, který by neměli řešit jen regionální aktéři. „Invaze na Krym zničila bezpečnostní systém, jenž vznikl po studené válce. Jsem si jistý, že se s Ruskem dá mluvit s pomocí Spojených států,“ uvedl nový prezident.

Hledání kompromisu

První cesta nového prezidenta Porošenka by měla směřovat na neklidný východ Ukrajiny, kde se vládní vojska střetávají s proruskými separatisty. Otázka jazyka není ale podle něj důležitá, může se v ní rychle dohodnout řešení. „Porošenko se snaží najít kompromis pro celou zemi. Nebude stát o členství v NATO. I na východě bude považovaný za rozumného politika,“ řekl EurActivu analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.

„Myslím, že teď půjde především o smíření východu a západu země a snahu o stvoření politického národa, který bude schopen žít v jedné zemi,“ napsal EurActivu publicista Vojtěch Boháč.

Co před Ukrajinou stojí? „Největšími problémy jsou korupce, nezaměstnanost a násilí. Lidé potřebují pocit bezpečnosti. To je pro mě absolutní priorita,“ řekl Porošenko v rozhovoru německé televizi ZDF. Právě bezpečnostní situace zásadně ovlivnila průběh voleb na východě Ukrajiny. Podle Centrální volební komise se hlasovalo pouze ve dvou ze 12 volebních okrsků v Luhanské oblasti a v sedmi z 22 v Doněcké.

Podle posledních čísel přesto volební účast dosáhla zhruba šedesáti procent. Nový ukrajinský prezident proto disponuje silnou legitimitou. Na oficiální výsledky Ukrajina ale stále ještě čeká. Centrální volební komise má na jejich vyhlášení velkorysý časový limit, podle analytika Lebdušky je musí uveřejnit nejpozději 5. června.

Evropský národ

Druhou prioritou má být podle nového ukrajinského prezidenta podepsání asociační dohody o volném obchodu s EU. „Ukrajinci potřebují evropskou integraci, i ti v Donbasu (průmyslová oblast na východě Ukrajiny, kde vláda bojuje se separatisty; pozn. red.). S EU se budeme integrovat za všech okolností. Ukrajinci jsou nyní evropský národ,“ řekl německým novinářům Porošenko. „Budeme plnit podmínky asociační dohody, abychom měli perspektivu vstupu do Unie. Chceme na Ukrajinu přinést evropské hodnoty.“

„Porošenko příklon k EU vždycky podporoval, nebude znovu lavírovat mezi ní a Ruskem,“ říká analytik Lebduška. K podpisu dohody tedy může dojít už 27. června na summitu Evropské rady, kdy asociační smlouvy budou podepisovat i Gruzie a Moldavsko.

Cena za svobodu

Pravděpodobný prezident je jedním z nejbohatších Ukrajinců, časopis Forbes odhaduje jeho jmění na 1,6 miliardy dolarů. Vlastní holding Roshen, který je jedním z největších potravinářských podniků v zemi a který je známý zejména výrobou čokolády. Ruský bojkot ho prý nijak neznepokojuje. „To je cena za svobodu, na kterou jsem připravený,“ řekl Porošenko německé televizi.

Porošenko vlastní také nejsledovanější ukrajinský televizní Kanál 5. Ten je spojený s Oranžovou revolucí, kterou výrazně podporoval, stejně jako protivládní protesty, které nakonec vyústily v konec vlády premiéra Mikoly Azarova a prezidenta Viktora Janukovyče. „Pátý kanál nikdy moc nikoho neprosozoval více než ostatní. Stejný pocit jsem z něj měl i před volbami,“ myslí si publicista Boháč. „Uvidíme, co bude pátý kanál po nich.“

Porošenko má navíc podporu jednoho z nejvýraznějších představitelů opozičních demonstrací, bývalého boxera a nově zvoleného starosty Kyjeva Vitalije Klička.

Nový vývoj ukrajinské krize, který slibuje naději na uklidnění situace, může pomoci i české ekonomice. „Rozvíjející se trhy by to mohly ocenit pozitivně a celkově tak může být klima příznivé i vůči střední Evropě. Největší šance na další zisky má teoreticky polský zlotý. V Maďarsku i v Česku mohou pokusům měn o zisky bránit svojí politikou domácí centrální banky,“ píše hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Autor: Jan Pavec