• Pro čínský vzdělávací systém je typický tlak na výkon, platí to stále, nebo je tam přece jen nějaká změna?

Já si myslím, že to je věc, která se úplně nemění. Vláda sice dlouhodobě plánuje, zmírnění tlaku na studenty a změnu systému jako takového, ale zatím zůstává stále ohromný. Jednak je systém výrazně orientován na závěrečné zkoušky. Protože když tam student dokončuje střední školu, tak se v posledních ročnících vlastně věnuje pouze přípravě na ně. A druhá věc je tlak, který vychází od rodiny, protože ta chce, aby měl student co nejlepší výsledky a dostal se na co nejlepší školu. Tyto dva faktory se potkávají a na studenta kladou velké nároky.

• Do jaké míry je tlak na výchovu daný politikou jednoho dítěte? Aje tvrdá výchova v míře, ve které je popsána například v knize Bojovná píseň tygří matky, podle Vás důsledkem tohoto opatření?

Já si myslím, že ten tlak na děti bude trvat ještě dlouho, i když nyní ta politika jednoho dítěte byla víceméně zrušena. Protože v čínské kultuře a obecně v konfuciánských zemích platí, že rodiče mají investovat do svých dětí, aby byly co nejúspěšnější. Děti to pak mají vrátit svým rodičům, o které se budou starat, až budou staří. A opět to mají předat svým dětem, aby se zase v rámci společenského žebříčku co nejvíce pozvedli. Takže já si myslím, že skutečnost, zda budou mít jedno dítě, nebo dvě se zase tolik neprojeví. Spíše to budou vnímat tak, že když mají dvě děti, tak je ta investice dvojnásobná. Na druhou stranu je pravda, že když mají dítě jen jedno, tak nemají možnost selhat. Ve chvíli, kdy to dítě selže tak je to ohromný problém pro tu rodinu a těžko.

Celý rozhovor najdete pod tímto odkazem.