PRAHA, BUDAPEŠŤ Itálie a Řecko se zdají být z Česka daleko. Ale Maďarsko je už tak blízko, že je někdy počítáno za souseda Česka. Maďarsku nyní hrozí hrozí, že bude zavaleno obrovskou vlnou imigrantů, kteří ale do země nepřijdou z jihu Evropy ani z ruskou invazí postižené Ukrajiny, ale z Německa, Francie a Švýcarska.

,,Maďarsko během léta očekává přísun přibližně 160 tisíc až 200 tisíc uprchlíků, kteří se na palubách charterových letadel vrátí z Německa, Francie a Švýcarska,“ prohlásil místopředseda vládnoucího Fideszu Lajos Kosa. Návrat tohoto obrovského počtu imigrantů už prý podle Kosy maďarské vládě oznámily uřády daných zemí.

A tak české nebe bude plné letadel napěchovaných vrácenými beženci.

Paříž, Berlín a Bern chtějí využít pravidla schengenského prostoru podle něhož má azylové řízení s imigranty z třetích zemí proběhnout v tom státu Schengenu, do něhož jako první nelegální přistěhovalec vstoupí.

Maďarsko, vzhledem k tomu, že Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko, nejmladší země EU, ještě nejsou členskými státy schengenského prostoru, je první zemí Schengenu, do které přicházejí imigranti z takzavaného balkánského koridoru. Na počátku roku už Maďarsko zasáhla velká imigrační vlna z Kosova, stabilně pak do této země proudí uprchlíci ze Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu, kterým se podařilo přejít přes Turecko, Bulharsko a Rumunsko.

,,Průměrná délka pobytu imigranta v Maďarsku je tři dny,“ přiznal Kosa a dodal, že bohatší státy, kam pak přistěhovalci pokračují, je mají právo Maďarsku vrátit. Jen od počátku tohoto roku přitom Budapešť zaregistrovala téměř padestát tisíc utečenců, azyl však od Maďarska získalo pouhých osm set.

Návrat dvou set tisíc uprchlíků z Německa, Francie a Švýcarska zpět do Maďarska se dotkne i Česka. Nejen leteckýcm koridorem, ale také proto, že většina nelegálních migrantů se bude chtít dostat zpět do bohatších států EU. ,,Nejméně část bude volit cestu přes Česko, z čehož vyplývá mnoho bezpečnostníxh rizik. Byť u nás asi žádní nezůstanou,“ říká nejmenovaný český diplomat.

Kolem imigrantů se v Maďarsku letos rozhořel tvrdý politický boj mezi vládnoucím hnutím Fidesz premiéra Viktora Orbána a neofašistickou stranou Jobbik. Ta podle průzkumů posiluje a nedávno se ji i podařilo Fidesz porazit i v doplňovacích většinových volbách v Talpolce na západě země. Fidesz, kterému pozvolna klesá popularita, je tlačen do stále radikálnějších pozic vůči imigrantům. Premiér Orbán odmítl plán Bruselu na urchlické kvoty, který by přitom Maďarsku pomohl. ,,Je základním právem každé země, jaké imigranty přijme,“ tvrdí. Podle britského deníku The Guardian žádá, aby se uprchlická střediak změnila v ,,internační tábory“, kde by byli přistěhovalci donceni pracovat.

Obnovení hranic v EU? Nesmysl

Maďarsko se odmítáním celoevropského řešení navrhovaného Bruselem může samo ocitnout v imigrační pasti, když dvě stě tisíc má sílu zemi položit.

,,Mně to přijde jako přijde jako odplata za to, jak se Maďarsko v kauze imigrantů chová,“ říká Ondřej Mocek z Asociace pro mezinárodní otázky. ,,Nechcete přijmout nová celoevropská pravidla tak si poraďte sami,“ dávají tím podle Mocka Berlín a Francie Orbánovi najevo. ,,Ukazuje to, že je třeba přijmout celoevropské řešení,“ dodává analytik a míní, že klíčové není rozdělovat imigranty po státech EU, ale uhlídat vnější hranici Unie ,,Obnovení hranic mezi zeměmi EU je nesmysl. Bylo by to hrozně drahé a trvalo by to nejméně několik let,“ dodává . V roce 2011 však už Francie nakrátko kvůli přílivu uprchlíků z Itálie obnovila kontrolu společné hranice a utečence vysazoval z vlaků.

Luboš Palata