Byl by to nejspíš jen malý krok pro Česko, ale pro celou Evropskou unii by uzavření dohody o volném obchodě a investicích se Spojenými státy (TTIP) byl poměrně slušným skokem vpřed. O dohodě Brusel a Washington jednají už více než rok. Zatím se obě strany jen oťukávaly. Tvrdá vyjednávání o detailech teprve přijdou. Pokud se ale dohodu povede uzavřít, půjde o milník ve světovém obchodu, který předurčí další podobu dohod, jež chce EU vyjednat například s Čínou. A na nich by už Česko mohlo vydělat více.

Dnes bude v Praze jednat s představiteli české vlády hlavní unijní vyjednávač pro dohodu TTIP Ignacio Garcia Bercero. Uslyší, že Česko dohodu s USA podporuje. „I když je český export do USA relativně malý, míří za oceán zboží s vysokou přidanou hodnotou. Když se sníží cla a odbourají se administrativní bariéry, firmám to usnadní život. Zvláště malým a středním, které nyní často kvůli vysokým nákladům na splnění různých certifikací a dalších požadavků obchod s americkými partnery vzdávají,“ říká Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

„USA jsou pro české firmy nejperspektivnější trh. Je stabilní a na rozdíl od tolik zmiňovaného Ruska demograficky roste,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních firem. Ta už spouští pro české firmy inkubátor, který jim usnadní proniknout na americký trh. Česku by smlouva také pomohla srovnat dnes velmi nerovnou míru ochrany českých investorů v USA ve srovnání s americkými firmami, které působí v tuzemsku.

Do USA přes Německo

Cla by až na vybrané citlivé položky měly v obchodu mezi EU a USA zmizet. Podstatnější však bude omezení netarifních překážek. Cíl regulace v USA a v Evropě je v podstatě stejný, j d e například o zajištění ochrany spotřebitele, zdraví či bezpečnost. Liší se jen provedení. Proto je třeba najít způsob, jak si navzájem uznávat různé bezpečnostní certifikáty či homologace. Teď musí exportér nechat výrobek, který může prodávat v Evropě, znovu v USA otestovat. „U zdravotnické techniky to výrobky prodraží o 20 až 30 procent,“ tvrdí Bärtl.

K podobným závěrům došla také Německá strojírenská asociace. Strojírenské firmy zpravidla dodávají jednotky kusů zařízení vyrobených na zakázku. Nemohou proto rozpustit náklady na certifikaci do velké série výrobků. Náklady na vývoz německých strojů do USA se kvůli tomu zvyšují o pět až 20 procent.

Německá exportní mašina, která je největším evropským vývozcem do USA, by na dokončení dohody s USA vydělala nejvíce. Na této vlně by se svezly i české firmy, které německým partnerům dodávají komponenty. „Tento nepřímý dopad na český vývoz bohužel nelze vyčíslit,“ říká Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí. Loni německé firmy vyvezly do USA zboží za 114,6 miliardy dolarů. Hodnota českého přímého vývozu za oceán se vyšplhala na 3,5 miliardy dolarů.

Stejná ochrana pro všechny

Součástí euro-americké dohody má být také kapitola o ochraně investic a podmínkách, za nichž budou moci firmy žalovat vlády u mezinárodní arbitráže. Tato část budí jak v Evropě, tak za Atlantikem největší obavy. Neziskové organizace varují, že hrozba žalob vezme vládám možnost regulovat oblasti jako ochrana spotřebitele, zdraví či životního prostředí. Vyjednávači na obou stranách se však dušují, že nová podoba úpravy arbitráží případům šikanózních žalob proti vládám zabrání.

Kapitola by nahradila nynější česko-americkou dohodu o ochraně investic ze začátku devadesátých let minulého století. Tehdy dostaly americké firmy výrazně lepší ochranu než české firmy v zámoří. I když se česká vláda snažila několikrát podmínky změnit, ve Washingtonu neuspěla. Ve srovnání s platnou dohodou by TTIP lépe vymezoval, co je investice. Právo na arbitráž by neměly spící nastrčené firmy, které ve skutečnosti v Česku nepodnikají. Vyloučeny by byly i paralelní žaloby podle různých dohod o ochraně investic. Na možnost souběžné arbitrtáže doplatilo Česko například v prohraném sporu s vlastníkem televize Nova, společností CME.

Čína na obzoru

Sjednocená úprava ochrany investic pro evropské firmy naráží v některých členských státech EU. Brání se jí například Německo, které se obává, že by kvůli ní muselo změnit vysokou ochranu německých investorů v dohodách s jinými státy.

Právě kapitola o ochraně investic je však klíčová pro další dohody, které by EU chtěla v budoucnu uzavřít. Evropská komise by ráda začala jednat o smlouvě o volném obchodu a investicích s Čínou. „Pokud nebude ochrana investic v TTIP, můžeme zapomenout na to, že by se dostala do smlouvy s Čínou,“ upozorňuje europoslankyně Dita Charanzová. Přitom v Číně větší míru ochrany potřebují evropské firmy nejvíce.

Podle optimistických předpokladů by mohl být text dohody hotový do dvou let. Zabrzdit ji však může politická hra v americkém Kongresu i v Evropském parlamentu. Dohodě například nejsou příliš nakloněni američtí demokraté, i když demokratický prezident Barack Obama si ji stanovil jako prioritu. Prezident od Kongresu pořád nedostal zmocnění, které mu dává pravomoc dohodu dojednat a nechat schválit v Kongresu, aniž by ji zákonodárci mohli měnit.

Autor: Jan Stuchlík