Jakkoliv bude takové pozvání znít komicky, nemá daleko od skutečnosti. Křesťanské demokraty vedené Jürgenem Rüttgersem, kteří vládnou této nejlidnatější spolkové zemi Německa spolu se Svobodnými demokraty, zasáhla pouhých 8 týdnů před zemskými volbami sponzorská aféra. Na konci února zveřejnil týdeník Spiegel dopisy psané jménem ministerského předsedy, které rozeslal zaměstnanec sekretariátu. Ty vzbuzují dojem, že podnikatelé si na stranickém sjezdu CDU v Münsteru 20. března mohou za určitý obnos (6000 euro) zajistit individuální rozhovor s ministerským předsedou Rüttgersem. Takový postup se ovšem v SRN vymyká veškerým zvyklostem, ačkoliv možnost pronájmu stánku zainteresovaným firmám k prezentaci své činnosti je při takových událostech obvyklým jevem. Přímá platba za rozhovor s ministerským předsedou je ale něco jiného. Jak říká v článku Spiegelu expert na státní vědu Ulrich Battis: „Vládní funkce nesmí být zneužívána k stranicko-politickým účelům.“

Ministerský předseda Jürgen Rüttgers tvrdí, že o dopisech nic nevěděl. S přiznáním a omluvou za špatně pochopenou reklamní akci přispěchal dosavadní generální tajemník strany v této zemi Hendrik Wüst, který za vše převzal odpovědnost a odstoupil. Na jeho místo přešel Andreas Krafscheid, dosavadní zemský ministr pro média a evropské záležitosti. Mohlo by se zdát, že celá záležitost se tím vyřešila, ale je tomu pravý opak. Stále více sílí pochybovačné hlasy o tom, že Wüst jednal ze své vlastní iniciativy. Stěžejní je přitom otázka, zda a co všechno o dopisech psaných jeho jménem věděl ministerský předseda. Věřit tomu, že generální tajemník strany a zároveň člověk zodpovědný za volební kampaň podnikal takovou aktivitu za zády svého šéfa, není vůbec lehké. Zvláště když funkcionář křesťansko-demokratické strany, který Rüttgerse velmi dobře zná, tvrdí: „On je typ člověka, který se stará o každou maličkost a neponechá nic náhodě.“ Spousta lidí v Německu už nyní vidí dostatečné důvody k jeho rezignaci. I pokud dopisy nezná, je přece předsedou strany, který je zodpovědný za své podřízené a za činnost úřadu zemské vlády.

Již několik dní po zveřejnění dopisů bylo více než zřejmé, že sponzorská aféra poškodila pověst Jürgena Rüttgerse a jeho stranu. Politika, který si mnoho let buduje image vůdce pracujících a cíleně se profiluje jako „sociální svědomí“ CDU. Takový člověk si nechává platit za rozhovor? Rüttgers odmítá vinu a hájí se slovy: „Každý v zemi ví, že jsem se od převzetí úřadu stýkal s lidmi ze všech vrstev obyvatelstva“. Dále tvrdí, že na stranických akcích nevedl žádné placené rozhovory. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem se ale nabízí otázka, jestli za Rüttgersovým „sociální pozlátkem“ není jen snaha přetáhnout levicové voliče pod prapor CDU. Jisté je, že si vždy zakládal na své mediální pověsti. To se potvrdilo několik měsíců po jeho nástupu do úřadu, když Spiegel zveřejnil dokument o „nové profilaci ministerského předsedy“. Jeho součástí byl i záměr vytvořit image oblíbeného „otce země“.

Zatím se však nepodařilo prokázat to, že Rüttgers lhal. Pokud by se tak stalo, byla by to pro něj politická katastrofa. Už samotné podezření z korupce je pro něj nebezpečné. Ministerský předseda reaguje na kritiku ze všech stran slovy o špinavé volební kampani ostatních stran a o tom, že „ministerský předseda Severního Porýní Vestfálska není na prodej“. Tvrdit opak prozatím není možné. Standardní pronájemní smlouva, kterou CDU plánuje použít pro stranický sjezd v Münsteru v březnu, nevykazuje žádné nesrovnalosti. Současně obsahuje i paragraf, ve kterém je uvedeno, že součástí smlouvy nejsou žádné vedlejší ústní domluvy. Zveřejněny byly nicméně emaily s hlavičkou CDU, kde je uvedeno spojení „individuální rozhovory“. Celou záležitost nyní prozkoumá správa Spolkového sněmu, zda nebyl porušen zákon o politických stranách.

A jak celou aféru vnímá německé obyvatelstvo? Volební průzkumy z posledních dnů vykazují pokles podpory CDU v Severním Porýní Vestfálsku o 3% v porovnání se začátkem února letošního roku. Vedle odmítání viny se ministerský předseda Rüttgers snaží na celou aféru reagovat i novou strategií, kdy požaduje více transparence ve stranickém sponzoringu a že „nemá nic proti tomu, aby se příjmy ze sponzoringu zveřejňovaly“. Taková iniciativa je jistě na místě, ale otázkou je, jestli s ní přišel ten správný člověk. Přes veškerá prohlášení Rüttgerse je těžké uvěřit tomu, že o činnosti svého generálního tajemníka nic nevěděl. I když se objevily různé spekulace o tom, že někteří členové CDU chystají plán B pro případ, že by se takový důkaz našel, tak je víceméně patrné, že odvolat takovou politickou váhu dva měsíce před zemskými volbami, je prakticky nemožné.

Nejsilnější opoziční politická strana sociálních demokratů se chopila šance a pokusila se svému největšímu politickému rivalovi a zároveň vládě Severního Porýní Vestfálska uštědřit před volbami políček. Sociální demokraté v této spolkové zemi dlouho přihlíželi tomu, jak Rüttgers svými mediálními výroky postupně obsazuje jejich sociálně-demokratické pole, a tak nikoho nepřekvapilo, když požadovali jeho rezignaci. Jak se ale ukázalo záhy, vsadit na kritickou kartu vůči CDU nemohli, protože německý týdeník Spiegel takřka vzápětí po odhalení dopisů zemské CDU informoval o tom, že i sociální demokraté nabízejí podobné sponzorské služby. Pokud si nějaká firma zaplatila dražší inzerát v sociálnědemokratickém časopisu Vorwärts, mohli se její zástupci zúčastnit večeru u krbu s vysoce postavenými politiky SPD. Ačkoliv podobné praktiky strana zásadně odmítá, cituje týdeník pravidelného účastníka noblesního večera v Braniborském dvoře v Berlíně: „Člověka pozvou jen v případě, když zaplatí“. Vyvracet takové podezření budou němečtí sociální demokraté těžko. Nutno dodat, že kritika vládní strany křesťanských demokratů na Rýně ztrácí na základě této skutečnosti veškerou relevanci.

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že volby ve spolkové zemi Severní Porýní Vestfálsko mají velký význam i pro spolkovou vládu. Místo na spolupráci a výsledky se vládní koalice CDU/CSU a FDP v Berlíně zatím zaměřila na vzájemné napadání, horko těžko spolupracuje a za uplynulé čtyři měsíce vládnutí nemůže vykázat žádný velký hmatatelný výsledek. Prohra v blížících se květnových volbách v Severním Porýní Vestfálsku by pro vládní koalici navíc znamenala ztrátu většiny ve Spolkové radě, druhé komoře německého parlamentu. Po klopýtavém startu by neúspěch 9. května byl pro nynější situaci ve vládě tím nejhorším možným scénářem. Je pravděpodobné, že poté by se koalice dostala ještě pod větší tlak a prohloubily by se vzájemné rozpory. Za předpokladu, že Rüttgers ustojí tuto sponzorskou aféru a obhájí post ministerského předsedy v zemi, která byla před rokem 2005 skoro 40 let baštou opozičních sociálních demokratů, stane se silným hráčem i na spolkové úrovni. Již dlouho kolují zvěsti o tom, že si přeje jednou pohřbít politickou kariéru Angely Merkelové jako kancléřky, a také proto je celá aféra tak ožehavá. Pokud ale volby prohraje, může na své sny velmi rychle zapomenout. To je ovšem to poslední, co si přeje. Je pravděpodobné, že generální tajemník zemské organizace Wüst byl po zveřejnění dopisů obětován právě proto – aby zachránil předsedu. Jak říká člověk blízký Rüttgersovi: „Když hrozí nějaká pohroma, tak lidi kolem sebe nechá rychle padnout“. Bude to stačit pro zažehnání škod z celé aféry? Na to je nutné si počkat.

Sponzorská aféra už však není jen záležitosti zemské vlády v Düsseldorfu, hlavním městě spolkové země Severní Porýní Vestfálsko. Oslovení zástupci politických stran po celé zemi sice prohlašují, že takové praktiky se nikde jinde nedějí, ale ne vždy tomu tak opravdu je. Svědčí o tom i odhalení v další spolkové zemi Sasku, podobném událostem na Rýnu. CDU vedená Stanislawem Tillichem zde čelí obvinění, že pro kongres o budoucích otázkách strana do pronájmu výstavního stánku s největšími rozměry zahrnovala i opci „krátkého rozhovoru s ministerským předsedou“. K tomu je nutné dodat, že existuje hned několik sponzorských úrovní podle výše finančního příspěvku.

Tím, kdo je však reklamními dopisy nejvíce postižen, zůstává i nadále křesťansko-demokratický ministerský předseda Jürgen Rüttgers. Čelí nejhlubší krizi své vlády od roku 2005, kdy společně se Svobodnými demokraty dokázal zlomit nadvládu SPD po dlouhých 39 letech. Jak ale připomínají komentáři deníku Frankfurter Allgemeine Zeigung, jeho zhoršenou pozici nezpůsobili ani opoziční sociální demokraté nebo strana Zelených, nýbrž stranická centrála CDU v Düsseldorfu. Neopomenul náhodou Rüttgers během svého vládnutí pracovat také na své tezi z listopadu minulého roku o tom, že „politické strany se nesmějí stát reklamními agenturami“? To ví nyní jen ministerský předseda sám.