Jak už z názvu vítězného uskupení vyplývá – hlavní osobou je zakladatel Miro Cerar. Padesátiletý právník, pro něhož se vžívá označení „pan čistý“, postavil kampaň především na boji s korupcí. A dvoumilionové Slovinsko na slib strany, která v podstatě nemá výrazné politické zkušenosti ani zcela jasný program, slyšelo. Není divu.

Korupce zasáhla v zemi 
i nejvyšší patra – jeden z bývalých premiérů Janez Janša dostal dvouletý trest vězení za korupční jednání při zrušeném nákupu ozbrojených transportérů. Skandál předznamenal loni i pád tehdejší vlády. Jeho Slovinská demokratická strana skončila ve volbách druhá, dostala 21 procent hlasů.

Neslavný konec premiérky

Neslavně, i když ne kvůli korupci skončila současná premiérka Alenka Bratušeková, která nastoupila po Janšovi. V květnu podala demisi, když ve své straně Pozitivní Slovinsko prohrála souboj 
o předsednické křeslo se starostou Lublaně Zoranem Jankovičem, který je vyšetřován kvůli korupci.

Potenciál pro novou stanu je tak na Slovinsku značný. Cerar, profesor práva Lublaňské univerzity, si svým razantním postojem proti korupci vydobyl mezi Slovinci značnou popularitu. Dost možná mu pomohlo i to, že jeho otec Miroslav byl dvojnásobný olympijský vítěz v gymnastice.

Stranu financuje ze svých soukromých peněz, spolu s dalšími kandidáty. To, že není propojen s klientelistickým prostředím ani není okoukanou politickou tváří, mu rozhodně prospělo. Jedním z velkých úkolů, které má vláda před sebou, je privatizace státních podniků, které tvoří okolo 50 procent slovinské ekonomiky. „Udělám, co bude v mých silách, abych měl pohromadě privatizační plán tento rok. Toto bude jedna z priorit vlády,“ uvedl Cerar. Analytici ale tvrdí, že nechce privatizovat klíčové slovinské podniky. Nechuť k tomu mají i jeho potenciální levicoví koaliční partneři. Původní privatizační plán už přitom schválila i EU. Předpokládá se, že pokud se Cerar spojí s levicí, budou pozastaveny úsporné reformy.

Slovinsko tvrdě zasáhla hospodářská krize v roce 2008 a z následků se země ještě nedostala. Loni klesal HDP o 1,6 procenta, letošní nezaměstnanost se pohybuje okolo 13 procent. „Otázka není, kdo vyhraje, ale kdo má plán pro pekelný podzim,“ napsal místní deník Delo. Podle listu budou v rozpočtu na konci roku chybět stovky milionů eur.

Vyčerpané strany

Úspěch nové, neokoukané strany přitom není jen specialitou Slovinska. Slováci nedávno zvolili nestraníka Andreje Kisku prezidentem, na italské scéně se uchytilo Hnutí pěti hvězd bývalého komika Beppeho Grila, v Česku mělo zásadní úspěch v parlamentních volbách hnutí ANO.

„Než že by nové strany přinášely něco speciálního, to vypovídá o tom, že tradiční politické strany se vyčerpaly a nedokážou odpovědět na potřeby voličů,“ řekl regionálnímu Deníku Vít Dostál, analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Úspěch nových stran i jednotlivců, kteří do voleb neměli 
s politikou příliš zkušeností, podle něho může souviset 
i s generační obměnou voličů. „Většinou jsou to strany na jedno volební období nebo po dobu, kdy udrží protestní potenciál a nejsou rovnou ve vládě. Typickým příkladem 
v Česku je strana Věci veřejné – jedna osobnost, rychle se dostaly do vlády a velmi rychle zmizely,“ uvedl Dostál.

„Uvidíme, co se stane s hnutím ANO, které můžeme vnímat jako příklad strany, která vznikla rychle a získala výrazný úspěch. Zatím se podle průzkumů drží velmi nahoře. Ale myslím si, že už evropské volby ukázaly, že pro stranu bylo obtížné mobilizovat voliče,“ dodal analytik.