Komise se skládá jako puzzle. Český dílek je mezi posledními
Vít Dostál
/ Ed. 2. 1. 2016
BRUSEL, PRAHA Summit Evropské unie ještě ani nezačal, ale už nabral dvouhodinové zpoždění. Není divu. Třicetičlenná skládačka nové Evropské komise a dalšíh dvou prestižních postů totiž připomíná složité puzzle. Od včerejšího summitu se očekávalo, že k novému šéfovy komise Jeanu-Claudu Junckerovi přibudou jen další dvě klíčová jména - evropské prezidentky(a) a šefky(a) unijní diplomacie.
Ženské rody u obou klíčových postů jsou zcela na místě, protože favoritkami na obě místa byly ženy. Jako o evropské prezidentce se nejvíce mluví o dánské premiérce Helle Thoring-Schmidtové, post unijní ministryně zahraničí se zase přisuzuje Italce Frederice Mogheriniové.
Ale tady jsme u oněch puzzlů. Obě současně totiž funkce získat nemohou. Dvě ženy ze čtyř klíčových postů Unie, to by Brusel unesl.
Na dalším prestižním postu – předsedy europarlamentu – zůstává Němec Martin Schulz. Jenže jak on, tak obě zmíněné dámy jsou z levice. Ta však volby do europarlamentu, od nichž by se mělo sestavování komise odvíjet, prohrála. Takže si summit bude muset vybrat – buď Dánka, nebo Italka.
,,Mogheriniové velké šance nedávám, odpor nových zemí EU proti ní je příliš velký,“ říká analytik Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky.
Jenže nejde jen o muže a ženy, levici a pravici, ale také o to, aby se na některou ze čtyř prestižních funkcí dostal zástupce některé z nových zemí EU.
A znovu tu jsou puzzly. V případě, že by levicová Dánka Thorning-Schmidtová byla vybrána za evropkou prezidentku, pak by se otvírala možnost pro polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, který je považován za kandidáta unijní pravice, nebo alespoň její části. Sikorského nominací by byla splněna i podmínka jednoho z postů pro ,,novou Evropu“. Polské ambice však jsou ještě výše, mluvilo se i o tom, že by v případě vypadnutí Dánky mohl být prezidentem EU nynější premiér Donald Tusk.
To je však jen začátek skládačky. Nejsložitější bude sestavit celou 28člennou komisi. Známých je zatím jen sedm dílků – to jsou vesměs komisaři, kteří ve funkcích zůstanou. Pak tu jsou naopak země jako třeba Česko, které nabízejí hned několik kandidátů. A v našem případě je to ještě horší v tom, že rozhádaná koalice jako by přehazovala rozhodnutí na šéfa komise Junckera. ,,Vytvořený dojem, že si má vybrat Brusel, je nešťastný,“ komentuje Dostál.
Zásadní post Česko čekat nemůže. Nenabízí Bruselu žádnou těžkou váhu jako jiné země, které posílají i své bývalé premiéry. I kýžený komisař pro průmysl se podle bruselských zdrojů zdá přílš vysoko, regionální rozvoj, který chce Věra Jourová, mají předjednaný Rakušané. A navíc při skládání puzzlů přijde dílek s názvem Česko na řadu mezi posledními.
Autor: Luboš Palata
