A právě otázka, jak vysokou cenu by měl Izrael zaplatit za propuštění jednoho vojáka, rozděluje izraelskou společnost i politickou reprezentaci.

Na jedné straně by každý rád viděl 23letého Šalita zpět doma, na straně druhé mnozí Izraelci znají ve svém okolí někoho, kdo zahynul či dodnes má následky po útoku těch, kteří by měli být z izraelských vězení propuštěni. Představa, že se tito lidé vrátí domů, kde budou oslavováni jako hrdinové, je pro mnohé Izraelce proto obtížně přijatelná. Vyvstává také otázka, jak moc se zvýší hrozba teroristických útoků v případě, že se někteří z propuštěných Palestinců opět zapojí do aktivit ozbrojených skupin. Izrael navíc bude muset počítat s tím, že pokusy o únosy jeho vojáků budou pokračovat, slibují-li možnost takto bohatého výkupného.

Podle optimistických zpráv ze začátku tohoto týdne se měli vyjednavači Izraele a Hamasu dohodnout na seznamu Palestinců, kteří by opustili izraelská vězení a Šalit se mohl objevit zpět v Izraeli již koncem tohoto týdne. Premiér Netanjahu však záhy řekl, že propuštění Šalita musí předcházet parlamentní diskuse o výši ceny, kterou má zaplatit společnost při záchraně jednotlivce, a o hrozbách takového kroku.

Otázka propuštění vězňů je kontroverzní i pro palestinské představitele. Pokud by se Hamasu podařilo vyjednat s Izraelem propuštění stovek vězňů, značně by tak stoupla jeho popularita na úkor Fatahu, který vede prezident palestinské samosprávy Mahmud Abbás. Na palestinských územích by se měly v lednu příštího roku konat všeobecné i prezidentské volby. Hamas zatím svou účast v nich zvažuje. Pokud by však cítil, že jeho podpora v souvislosti s propuštěnými vězni výrazně stoupla, a tím tedy i jeho šance ve volbách uspět, mohl by kandidáty nominovat. Pro Fatah by to byla silná konkurence.

Zcela zásadně ale může domácí palestinskou politikou zamíchat případné propuštění Marvána Barghútího. Tento hrdina první a druhé intifády a vysoký představitel Fatahu se těší mezi Palestinci mimořádné popularitě. Pokud by se ocitl na svobodě, s velkou pravděpodobností by nahradil stárnoucího a neoblíbeného Abbáse. Do čela Fatahu by se dostal člověk, který volá po usmíření nesmiřitelně rozhádaného Fatahu a Hamasu.

Palestinci by tak po dlouhé době nejednoty mohli mít ve svém čele člověka, který má jejich všeobecnou podporu. Pro Izrael a mezinárodní společenství to může znamenat, že budou muset přijmout Hamas za partnera k vyjednávání. Zda to však přispěje k usmíření mezi Izraelci a Palestinci, zůstává velkou neznámou.

Článek vyšel MF DNES, 26. 11. 2009