Špinavá politika

Na křižovatce, jež je zároveň centrem obce, prodává ve staré maringotce oblečení a řadu dalších více či méně potřebných artiklů žena středního věku.

„Špatné vztahy mezi oběma zeměmi jsou jen špinavá politika. Kvůli uzavřeným hranicím s Ruskem nemůžu jezdit na trh do necelých padesát kilometrů vzdáleného Vladikavkazu,“ říká Marina. Vadí ji také, že vinou ruské politiky vůči Gruzii do jejich vesnice neproudí zemní plyn ze severu jako dřív a dodávky z nově vybudované přípojky jsou velice poruchové.

Minulý týden obvinila Gruzie z dalšího narušení svého vzdušného prostoru Rusko, které je podle Tbilisi zodpovědné i za vypuštění jednotunové rakety do oblasti poblíž separatistické Jižní Osetie jen několik desítek kilometrů od gruzínského hlavního města počátkem měsíce.

Představitelé ministerstva obrany poté oznámili, že vojenské radary země by se měly stát do konce tohoto roku součástí radarového systému NATO. Aliance se na tom dohodla s některými nečlenskými zeměmi včetně Gruzie již v roce 2003, stále však nebyly dořešeny některé technické otázky. Gruzínská strana nyní uvedla, že veškeré problémy již vyřešila a kvůli obavám z ruských kroků doufá, že bude do radarového systému NATO včleněna co nejdříve.

Incidenty posilují Gruzii

Hlavní město Tbilisi je obklopeno horami mnohem nižšími než Stepantsminda a v srpnu je zde takové horko, že ten kdo může, odjede k moři nebo alespoň za příbuznými na venkov.

O poznání menší ruch než obvykle panuje i v kancelářích Jihokavkazského institutu pro regionální bezpečnost, jež se nacházejí ve stařičkém neopravovaném domě nedaleko monstrózní a notně zchátralé budovy nádraží. Alexandr Rusetský, ředitel institutu, jehož kořeny sahají k helsinskému hnutí, říká: „Poslední incidenty dále posílí gruzínské odhodlání stát se členskou zemí Severoatlantické aliance. Z obav před ruskou politikou roste počet stoupenců, kteří si přejí, aby k tomu došlo co možná nejdřív. Již dnes si to přeje více než polovina obyvatel“. Drtivá většina Gruzínů má podle něj dobrý vztah k obyvatelům Ruska, velice negativně však hodnotí agresivní politiku Kremlu a mají z ní nemalé obavy.

Rusko na jedné straně zvyšuje ceny plynu pro Gruzii a na straně druhé, ho de facto bezplatně dodává do separatistické Jižní Osetie. Jako příklad iracionality a nepřátelského chování kremelského vedení téměř všichni Gruzíni zmiňují zákaz dovozu do Ruska tolik v tamních restauracích oblíbených gruzínských vín a minerálek, jež jsou zároveň také v podstatě jediným gruzínským vývozním artiklem.

Iniciativní Tbilisi

„Politika Kremlu přináší stále nové důvody pro integraci Gruzie do euroatlantického bezpečnostního systému“, říká již citovaný Alexandr Rusetský. Kromě toho je podle něj také dalším argumentem chystané rozmístění systému protiraketové obrany v Polsku a Česku. Země Evropské unie pak vyzývá k většímu zájmu a spolupráci s celým jihokavkazským regionem, což by přispělo k bezpečnosti v regionu i pro země unie.

Pro takovou iniciativu může být už za minutu dvanáct – hora nedůvěry a zášti mezi gruzínskou a ruskou vládou již přerostla nejvyšší vrcholky Kavkazu. Řada obyvatel i politických analytiků očekává, že až se ochladí, nastane zejména v souvislosti s vývojem kolem Ruskem podporovaného jihoosetinského separatistického regionu politicky zatím nejžhavější podzim ve vzájemných vztazích obou zemí.