“EU v zásadě rozváže členským státům ruce a jejich vlády budou moci mnohem efektivněji bojovat s vysokými cenami. Myslím, že navržená řešení jsou elegantní – zachovávají podstatu jednotného trhu a zároveň umožňují ceny vrátit na alespoň trochu únosnou míru,” míní Havelka. Bez EU by si česká vláda musela na levnější energie masivně půjčovat a zadlužovat stát. Navíc je pravděpodobné, že Česku zbydou peníze i na cílenou podporu firmám, což by mohlo mít za následek mírnější zdražování.

Oba systémy se budou vzájemně doplňovat. Podrobnosti jsou ještě v jednání, obecný rámec je ale jasný:

• Nová EU pravidla počítají s tím, že členské státy dostanou zpět peníze od výrobců elektřiny, kteří nadměrně vydělávají na aktuálních velmi vysokých cenách. Jejich příjmy mají být maximálně 180 eur za vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Týká se to hlavně majitelů hnědouhelných, jaderných, solárních a větrných zdrojů.
• Zároveň se ale s elektřinou bude dál volně obchodovat na burz e, což je jednoznačně pozitivní: je to funkční nástroj, jak dostat elektřinu zrovna tam, kde je potřeba. Podle Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) přineslo mezinárodní obchodování s elektřinou Evropě v roce 2021 celkem 34 miliard eur navíc ve srovnání se situací, kdyby státy neobchodovaly. Česko patří v EU k největším vývozcům proudu.
• Pokud tedy počítáme s teoretickou (ale realitě odpovídající) cenou 400 eur za megawatthodinu elektrické energie, český stát si na jedné jednotce přijde na 220 eur. Tyto peníze pak využije na vyplacení rozdílu v tržní a regulované ceně dodavatelům energií. Domácnosti díky tomu mohou mít elektřinu od dodavatelů za nižší ceny. Tím se kruh uzavírá.

“Je velmi důležité si uvědomit, že evropské a národní řešení na sebe přímo navazují a jedno bez druhého by nemohlo existovat,” doplňuje Havelka.

Co to pro spotřebitele znamená?

Stropy prodejních cen elektřiny na straně domácností budou díky kombinací národního a evropského řešení nastaveny na únosnou míru a nepřesáhnou 6,05 korun za jednu KWh. Ano, to je pořád třikrát více, než na co jsme byli zvyklí, ale zároveň je to mnohem méně než třeba 15 korun, které by hrozily v případě nečinnosti EU a české vlády.

Členským zemím včetně Česka také EU přihraje peníze ze zdanění nadměrných zisků fosilních společností – ropných, plynárenských, uhelných a také rafinérií. EU počítá s minimální sazbou 33 procent, kromě toho si ale každý stát může nastavit míru podle sebe. Dle informací HN česká vláda zvažuje, že by daň mohla být až 60procentní.

„Evropská komise navrženým opatřením reaguje na akutní krizi, vybízí k šetření proudem, což je velmi důležité, zároveň ale zdůrazňuje nutnost systémových změn. Ceny energií totiž mohou dělat lidem problémy i po skončení letošní topné sezóny, na kterou se velmi soustředí česká vláda,“ míní analytička projektu České zájmy v EU a výzkumného ústavu STEM Helena Truchlá. 

„Rostoucí ceny zatím na lidi dopadají velmi nerovnoměrně – někdo dražší elektřinu relativně bez problému zvládá, rodiny, kterým skončily fixace a čelí skokovému zdražení, se mohou už nyní potýkat s existenčními problémy. Počet lidí, na které se bude vztahovat pomoc v podobě zastroované elektřiny bude ale přibývat,“ dodává Truchlá.

Úplně konkrétně….

Pan Jiří z Dolní Lhoty

Jiřímu už od loňského roku dost podražila elektřina, kterou si vytápí svůj malý domeček v okresním městě. Ví, že když se ceny zvednou ještě několikanásobně, s penězi určitě nevyjde. Teď si může aspoň trochu oddechnout: náklady na topení se mu sice zdraží, nepřesáhnou ale neúnosnou míru. Stát totiž dostane peníze od výrobců elektřiny, která je teď tak drahá. A tyto peníze musí podle evropských pravidel rozdělit na pomoc právě lidem, jako je pan Jiří.

Paní Martina, majitelka solární elektrárny

 V posledních měsících měla, co se týče proudu, tak trochu „žně“ – elektřinu ze slunce totiž dokáže vyrobit mnohem levněji, než za kolik se teď prodává. Stát ji sice zisk nad 180 eur za megawatthodinu zdaní, pořád jí ale bude dávat smysl co nejvíc elektřiny vyrobit a poslat do systému. Navíc může být v klidu, že zákazníci, kteří od ní elektřinu kupují, budou spíš schopní za elektřinu nakonec zaplatit, než kdyby stropy cen v EU neexistovaly.

My všichni

… uděláme nejlépe, když budeme elektřinou, ale i plynem šetřit. Evropská komise teď navrhuje, že elektrický proud by se ve vytížených časech přes den měl povinně spotřebovávat o pět procent méně. To sníží poptávku po plynu, ze kterého se teď proud vyrábí nejdráž, a zpětně zlevní i elektřinu.