Favorit je pouze jeden: Lukašenko
Nedělní prezidentské volby v Bělorusku mají jasného favorita v osobě Alexandra Lukašenka, který zemi vládne od roku 1994. Jeho kandidaturu podpořily v procesu registrace podle oficiálních údajů dva z necelých osmi miliónů běloruských voličů. Kandidát sjednocené demokratické opozice Aljaksandr Milinkevič jich shromáždil dvakrát více, než pro registraci vyžaduje volební zákon, ale desetkrát méně než Lukašenko. V podmínkách, kdy opozice nemá přístup do médií ani jinou možnost provádět kampaň, je to však spíše úspěch.
Podle posledních průzkumů ruské sociologické společnosti VCIOM by mohl Lukašenko zvítězit již v prvním kole a získat 60 procent hlasů. Kandidáta demokratické opozice Milinkeviče, jehož zvolili představitelé opozičních stran a nezávislých iniciativ v říjnu, chce volit necelých 10 procent, zná ho však téměř 80 procent dotázaných, z nichž ho více než polovina hodnotí pozitivně.
Tvrdě proti opozici
To je oproti minulosti velká změna a důvod velice nervózního chování Lukašenkova režimu, který v posledních dnech uvěznil několik desítek opozičních aktivistů. Šéf běloruské tajné policie KGB Scjapan Suchorenko včera dokonce varoval protestující, kteří vyjdou o nedělních volbách do ulic, před obviněním z terorismu. Podle agentury AP zároveň obvinil opozici ze spiknutí s cílem uchvátit moc se zahraniční pomocí. Evropská unie pohrozila v této souvislosti novými sankcemi proti Bělorusku. Komisařka Benita Ferrerová-Waldnerová vyhlásila, že to považuje za „naprosto nepřijatelné“.
Podle názoru analytiků polské Bátoryho nadace je však situace před volbami úplně jiná, než byla před posledními volbami hlavy státu v roce 2001. Mnohem ostřejší je postup režimu vůči opozici, která je zejména díky Milinkevičově štábu mnohem lépe zorganizovaná než před pěti lety a její aktivity jsou zřetelné nejen v Minsku, ale i dalších městech. Ačkoliv si zejména mladší a vzdělanější část běloruského obyvatelstva přeje na místě prezidenta změnu a více Bělorusů by se chtělo spojit s Evropskou unií než s Ruskem, není naděje na změnu velká.
O výsledku rozhodnuto
Většina Bělorusů je přesvědčena, že volby nebudou svobodné a demokratické. Proruský kandidát Alexandr Kazulin v pondělí v Moskvě přímo uvedl, že volby budou zfalšovány, přičemž podle jeho informací bylo rozhodnuto, že budou oznámeny výsledky, podle nichž Lukašenko získá 76 až 78 procenta hlasů, jeho tichý spojenec Hajdukievič 10 procent, Milinkevič 4 až 4,5 procenta a on sám 2 až 2,5 procenta. Neznamená to však, že by Bělorusové byli ochotni proti zfalšování voleb vyjít hned po jejich skončení ve velkých počtech do ulic, jak je k tomu vyzval Milinkevič. Ačkoliv běloruské hospodářství neprošlo téměř žádnou reformou, je v mnohem lepším stavu než na sousední Ukrajině a podle všech oficiálních údajů se meziroční nárůst HDP pohybuje kolem deseti procent. Tento stav je však zcela závislý na konjunktuře v Rusku a dovozu levného ruského plynu a ropy a vývozu ropných produktů za světové ceny do evropských zemí. Jak růst ruské ekonomiky, tak zejména dovoz levných ruských surovin může však vzhledem k předpokládanému vstupu Moskvy do WTO brzy skončit. Po volbách se Alexandr Lukašenko také ocitne pod tlakem Kremlu, který se již několik let snaží získat běloruské plynovody a rafinérie. Společně se sílícím tlakem ze strany Evropské unie a zejména růstem popularity opozice je zřejmé, že jeho vláda nebude trvat dlouho.
S režimem Lukašenka má své zkušenosti i Česko. Minulý měsíc Minsk obvinil české diplomaty v zemi z toho, že rozšiřují agitační brožury, a snaží se tak rozvracet pořádek. Podle šéfa české diplomacie Cyrila Svobody však byly údajné agitační letáky ve skutečnosti zprávou komise OSN pro lidská práva o Bělorusku.
