Německo, Francie a v neposlední řadě i Česká republika. Hned v několika evropských zemích letos přitahují volby nebývalou pozornost. Důvodem je mimo jiné i nárůst popularity krajně pravicových uskupení, jež usilují o vystoupení své země z evropských struktur a vyznačují se protiimigrantskou či proputinovskou rétorikou. Prvním testem evropského populismu v době brexitu a Trumpa budou parlamentní volby v Nizozemsku, které proběhnou 15. března.

Průzkumy veřejného mínění favorizují na vítězství Stranu pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, který je už skoro 20 let jednou z nejvýraznějších postav evropské krajní pravice. PVV však v posledních dnech ztrácí podporu a měla by získat „pouze“ 26-29 křesel, tedy méně než pětinu z celkových 150 poslaneckých mandátů. Jejím nejbližším pronásledovatelem je liberální VVD současného premiéra Marka Rutteho, které průzkumy v současných dnech přisuzují 23-26 křesel.

Ani jedna z těchto stran však nemá účast v příští vládě jistou. Průzkumy totiž ukazují, že volby budou velmi vyrovnané a alespoň jeden mandát v nich pravděpodobně získá 12-13 partají. Mezi 10 a 18 křesly by měla získat hned šestice stran: křesťanští demokraté (CDA), sociální liberálové (D66), zelení (GL), sociální demokraté (PvdA), krajní levice (SP) a strana soustředící se na důchodce (50+). Do sněmovny by se navíc mohlo dostat ještě dalších 4-5 menších stran.

Celý text si přečtěte na stránkách Roklen.cz.