Ačkoli ekonomické ukazatele minulého roku naznačovaly, že se Evropa postupně musí připravit na hubenější léta, s bezprecedentním šokem v podobně koronavirové pandemie ještě před měsícem nikdo nepočítal. Zatím se místo dat musíme spokojit s množstvím nejrůznějších předpovědí, jež mluví tu o pětiprocentním, tu o dvacetiprocentním propadu ekonomiky. Jasné je pouze to, že tato krize je diametrálně odlišná od té minulé.

I když bude úvodní propad HDP hrozivý, má evropská ekonomika šanci se rychle otřepat, jelikož za recesí stojí „pouze“ koronavirus, nikoli strukturální problémy, jaké jsme před deseti lety sledovali ve finančním sektoru. Právě ten se nyní (s výjimkou Itálie) nachází v mnohem lepší kondici. V nynější situaci, kdy se zejména malé a střední firmy potýkají či potýkat budou s výpadkem příjmů, tak dostává šanci odčinit své chyby z minulosti a sehrát významnou pozitivní roli.

Pandemie koronaviru dopadla nejtvrději na již tak těžce zkoušený jih Evropy, který se doposud nevzpamatoval z poslední hospodářské krize ani krize způsobené přílivem migrantů. Sama Itálie, kterou pandemie postihla ze všech evropských států nejvíce, má navíc chatrný bankovní sektor, o jehož kondici měla eurozóna obavy i v mnohem klidnějších dobách.

Čtěte více v plné verzi komentáře Filipa Chrásky pro DeníkN.