Dohoda o dodržování zásad právního státu v EU je na stole. Brzy na něm může být i celý evropský rozpočet
Vendula Kazlauskas
/ Ed. 10. 11. 2020
Kdo nedodržuje základní hodnoty EU, nemůže využívat peníze z jejího rozpočtu, shodli se ve čtvrtek (5. 11.) unijní vyjednávači. Zástupci Evropského parlamentu, členských států i Komise tím odstranili jednu ze zásadních překážek, které bránily dojednání společného evropského rozpočtu na příštích sedm let. Jak tedy dohoda vypadá a co bude znamenat pro státy, které tento mechanismus z principu dlouhodobě odmítají?
Pokud bude nějaký stát podezřelý z toho, že porušuje zásady právního státu a zároveň ohrožuje rozpočet EU nebo ochranu jejích finančních zájmů, Komise navrhne pozastavit jeho čerpání z unijních fondů. A to citelně – podmínka by se měla vztahovat na všechny evropské peníze, tedy i na fondy na obnovu státních ekonomik zasažených covidem-19.
Finanční stopku ale ještě budou schvalovat zástupci členských států v Radě. A právě o to, souhlas kolika států k tomu bude potřeba, se vedly největší bitvy. Finální dohoda zní tak, že o návrhu omezit čerpání z fondů budou hlasovat kvalifikovanou většinou (tedy alespoň 15 ze 27 států EU, které reprezentují 65 % jejího obyvatelstva), a to během jednoho měsíce od jeho předložení. Odmítnutí jednomyslného hlasování bere vítr z plachet Polsku či Maďarsku, které tak nebudou moci podobný návrh samy zablokovat. Zároveň to v praxi znamená, že západní a severní státy EU, které otázku právního státu prosazovaly nejvíce, budou ke spuštění sankcí potřebovat najít dostatečný počet partnerů. Europoslanci přitom nejdříve požadovali ještě tvrdší podmínku – totiž aby byla kvalifikovaná většina nutná k zastavení rozhodnutí Komise, ne k jeho schválení.
Parlamentu se ale do finálního textu podařilo vložit alespoň seznam případů, které by měly vést ke spuštění mechanismu. I když rozsah zůstal poměrně úzký – zaměřuje se hlavně na porušení zásad právního státu, které budou mít dostatečné dopady na rozpočet EU nebo ochranu finančních zájmů Evropské unie – europoslanci prohlásili za vítězství, že prosadili výslovnou zmínku o samotném „ohrožení“ nezávislosti soudnictví, což by podle nich mělo fungovat i jako prevence takového jednání.
Naopak státy EU dostaly „ve výjimečných případech“ možnost použít „nouzovou brzdu“ a projednat návrh na škrty ve financování na Evropské radě až do tří měsíců od návrhu Komise. Europoslanci se sice obávali, že státy budou tento mechanismus ignorovat, Komise ale dostala možnost svolat zasedání šéfů států, „když to bude považovat za vhodné“.
Čtěte celý komentář Venduly Karáskové na webu Info.cz.
