První oficiální den školy začal uvítáním ze strany organizátorů, koordinátorky Iny  Shmakavy z AMO a Jurije Vološina z ukrajinské Asociace ústní historie. Hovořili o hlavních cílech školy a konkrétním programu, zatímco účastníci sdíleli své představy a očekávání. Jurij Vološin se spolu s Anastasií Momotovou a Andrejem Mastykou ujal také role moderátora přednášek a facilitátora debat v rámci dalšího programu.

Úvodní praktická část probíhala pod vedením  představitelů polského Centra pro dějiny „Depo» z Vratislavi. Vedoucí tamějšího výzkumného centra Katarzyna Bock-Matuszyková vedla přednášku na téma, jak centrum dějin Zajezdnia pracuje s metodou ústní historie a jak vytváří učební lekce. Lektorka sdílela s účastníky zkušenosti centra Zajezdnia, jehož původní název vychází ze skutečnosti, že se nachází v bývalé trolejbusové vozovně. Přednášející vysvětlila, jak se používá metoda ústní historie a jak ji lze využít k výuce historie.

V odpoledních hodinách vedla Bock-Matuszyková společně se svým kolegou Piotrem Zubowskim workshop o vybraných aspektech metody ústní historie, ve kterém posluchači získali praktické dovednosti na toto téma. Ocenili především to, že si mohli vyzkoušet být nejen v roli tazatelů, ale i pamětníků. První den skončil ukrajinským večerem, na kterém ukrajinští účastníci prezentovali své regiony, jejich kulturní charakteristiky a Ukrajinu jako celek. Setkání se konalo v přátelské atmosféře a skončilo společnou fotkou všech účastníků.

Druhý den začal teoretickou přednáškou doktorandky Slovenské akademie věd Kláry Kohoutové, která připomněla účastníkům, co představuje metoda ústní historie obecně, vysvětlila její výhody a nevýhody a zmínila současné trendy. Výzkumnice poznamenala, že ústní historie poskytuje nový pohled na historická období očima jejich přímých svědků, ale jejím hlavním cílem není hromadění faktů, nýbrž studium lidského života. Spousta otázek a živá diskuse doprovázela přednášku Piotra Zubowského o využívání metody ústní historie v rámci mezinárodních projektů na příkladu ukrajinského města Obertyn. Lektor vysvětlil, jak byla metoda ústní historie použita ke studiu života tohoto multikulturního města, které se stalo rukojmí geopolitických změn během druhé světové války.

Odpoledne absolvovala skupina ukrajinských účastníků workshop Kariny Hoření z Univerzity Karlovy zaměřený na rozvoj kritického myšlení ve školních projektech ústní historie. Dozvěděli se  tak více o nejčastějších chybách při výběru respondentů a vedení rozhovoru, o metodě „motivace-porozumění-reflexe“, dále o tom, jaké existují metody udržení pozornosti vyprávěče a v neposlední řadě jaké moderní technologie mohou být použity při práci s ústním svědectvím. Běloruští účastníci se mezitím zabývali organizačními otázkami a čas si našli i na horské procházky. Nepochybným vrcholem druhého dne byl běloruský večer, který se konal v nesmírně zajímavé, poučné a zábavné atmosféře.

Třetí je, zřejmě nejintenzivnější den letní školy, začal přednáškou Adama Hradilka z Ústavu pro studium totalitních režimů. Přednášející informoval o struktuře ÚSTR, metodách jeho práce, představil minulé i současné ústně-historické projekty, přičemž vyzdvihl ty, které se týkají dříve utajovaných dokumentů, s nimiž lze nyní pracovat v archivu ústavu. Prakticky zaměřená byla další přednáška Václava Adámka, vyučujícího na Klasickém gymnáziu Modřany, který mluvil o projektové výuce ve škole a specifikách metody ústní historie ve vzdělávací praxi. Navíc představil ukrajinským a běloruským učitelům vlastní školní projekt a popsal detaily jeho plánování a realizace.

Po poledni měli běloruští účastníci na programu workshop s Karinou Hoření, zatímco ukrajinská skupina se zúčastnila workshopu „Občanská odvaha“ vedeného Martinou Čurdovou a Helenou Brožkovou z české neziskové organizace Post Bellum. Workshop byl založen na metodě strukturovaného dramatu. Tento seminář, i přesto, že vyžadoval čtyři hodiny práce, se líbil jak ukrajinským, tak běloruským účastníkům a své dojmy sdíleli také na sociální síti Facebook.

Zmíněným workshopem začal pro běloruskou skupinu čtvrtý den školy, zatímco ukrajinští učitelé měli čas na řešení logistiky a také na procházky po okolí. Odpoledne se konal kulatý stůl „Školní projekty o ústní historii v běloruském a ukrajinském kontextu“, na kterém hovořil Andrej Mastyka o vývoji ústní historie v Bělorusku a o projektech realizovaných veřejnou organizací „Historyka“. Posluchači se tak dozvěděli více o projektech „Z rodinné anamnézy historie společnosti“, „Historie Minského ghetta“ a „Běloruský archiv ústní historie.“ Juri Vološin představil aktivity ukrajinské Asociace ústní historie a popsal vývoj ústní historie na Ukrajině jako celku. Anastasia Momotová účastníky informovala o implementaci metody orální historie při studiu moderních dějin v moderní škole na Ukrajině. Běloruští i ukrajinští účastníci sdíleli své zkušenosti s využitím ústní historie ve vzdělávací praxi a při přípravě soutěžních prací. Po večeři se konala prezentace dokumentárního filmu „Běloruští Ostarbeiteři“, který představil Andrej Mastyka. Film a následná diskuze znovu ukázaly, že praktiky nacistických a sovětských totalitních režimů zanechaly hluboký dopad na obou národech.

V pátek proběhlo oficiální zakončení letní školy. Účastníci sdíleli své dojmy z přednášek a workshopů, kterých se účastnili, a vyměnili si názory o využití získaných poznatků. Kromě certifikátů získali všichni mnoho praktických zkušeností a dobré přátele.