Češi pomáhají při vzdělávání na Ukrajině a v Bělorusku. Nejúspěšnější je ústní historie

AMO působí v Bělorusku od roku 2006 a na Ukrajině od roku 2008. Jakých úspěchů jsme v tomto regionu zatím dosáhli, popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Vlaďka Votavová.
Zpočátku bylo naše úsilí a projekty zaměřeny na předávání zkušeností se vstupem do Evropské unie a NATO. Země ve východní Evropě byly zvědavé, jak se s tím ČR vyrovnala, co musela splnit za podmínky, jaké jí to přineslo výhody. V průběhu let se situace postupně změnila. Východoevropské státy pochopily, že integrace není otázkou dvou let, takže jsme se postupně zaměřovali i na dlouhodobější trendy. V našem případě se jedná zejména o vzdělávání. Pracujeme s učiteli, se studenty a částečně také s novináři. Na Ukrajině se snažíme spolupracovat zejména s novináři v regionech, kteří nemají příliš přístup ke kvalitním vzdělávacím materiálům. Co se týče posledních tří let, tak jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po zkušenostech s reformou vzdělávacího systému. Od té doby na Ukrajině spolupracujeme jak s ministerstvem školství, tak s několika univerzitami, kterým zprostředkováváme kontakt s českými experty.
A jak se to odráží v praxi?
Díky jednomu z našich projektů se na Perejeslav-Chmelnické univerzitě podařilo spustit program Erasmus plus na výměnu studentů. Už v letošním akademickém roce 2016/2017 vyjeli první tři Ukrajinci do České republiky na Masarykovu univerzitu. Takže to je jeden z těch hmatatelných důsledků.
Celý rozhovor najdete na stránkách Českého rozhlasu.