Vládnoucí dynastie Kimů se oficiálně drží státní ideologie čučche, která je založena na hospodářské soběstačnosti. Nic na tom nezměnila ani řada hladomorů, které poukázaly na nereálnost tohoto přístupu a které byly ukončeny jen díky zahraniční potravinové pomoci.

Ekonomicky KLDR funguje pomocí rozsáhlého černého trhu, který je oficiálními místy tolerován, jelikož poskytuje obyvatelům zboží základní potřeby, které jim režim není schopen poskytnout. Kim Čong-un však v tomto trhu vidí ohrožení své pozice a snaží se ho dostat pod kontrolu liberalizací oficiální ekonomiky, kterou oficiálně deklaroval ve svém květnovém projevu na sjezdu Korejské strany práce.

V mezinárodním společenství však vzbudila mnohem větší ohlas druhá polovina projevu, která se týkala důrazu na jaderné zbrojení. V té bylo připomenuto, že jaderné zbraně jsou pevnou součástí severokorejské zahraniční i obranné politiky, a bylo zdůrazněno, že se jich KLDR v žádném případě nevzdá a nebude brát ohledy na zpřísňující se sankce OSN.

Severokorejský režim navíc slova svého vůdce podkládá také činy. Zatímco dříve přistupovala KLDR k jaderným testům s minimálně tříletými odstupy, v letošním roce otestovala svůj jaderný arzenál již dvakrát. Vedle vývoje samotných náloží pak KLDR postupuje kupředu také v oblasti balistických raket a přibližuje se ke svému cíli – získat možnost zasáhnout jadernou hlavicí USA.

Rostoucí hrozba pro celé mezinárodní společenství tak klade před členy Rady bezpečnosti nelehký úkol najít efektivnější řešení, než jsou současné sankce. Ty jsou sice tvrdé, ale KLDR zatím jejich prostřednictvím nebyla donucena ke změně politiky a situace se naopak stále vyostřuje.

Ochota dohodnout se na společném postupu má své meze vykolíkované zájmy jednotlivých států v oblasti Východočínského moře, které se napříč Radou bezpečnosti dostávají do konfliktu. Nedostatečně prodiskutovaná reakce na chování KLDR ze strany některé z regionálních velmocí by tak mohla snadno vést k ozbrojenému konfliktu mezi státy, jež jsou jinak spojeny společným cílem dosáhnout denuklearizace Korejského poloostrova.

Pro delegáty Rady bezpečnosti na XXII. ročníku Summitu tak bude velkou výzvou najít řešení problému, které nezavdá žádnému státu důvod cítit se poškozený a zároveň přiměje KLDR k zastavení dalšího vývoje zbraní hromadného ničení. Všichni delegáti však stále musí mít na paměti, že jejich rozhodnutí dopadají nejen na vládu KLDR, ale také na nevinné obyvatelstvo, které by kvůli špatně mířeným sankcím mohlo čelit dalším vlnám hladomoru.

Tento článek původně vyšel v 1. čísle XXII. ročníku novin Chronicle.